Americká mise v ECM HoPo

Americká mise v ECM HoPo

Počerničtí metodisté měli to potěšení, že do svého společenství mohli přijmout zámořské návštěvníky z Virginie v USA. V čele malého týmu IMT (In Mission Together), jehož členy byli  Doug, Meggie, Rita a Tracy, byla zkušená cestovatelka a služebnice Páně Linda z Providence UMC v Yorktownu. Ačkoliv takovýto tým z USA byl v Praze již poněkolikáté, organizace není nikdy jednoduchá a cokoliv se naplánuje, vždy to dopadne trochu jinak. Nejinak tomu bylo i tentokrát, ale nakonec se vše zdárně podařilo a mohli jsme zakusit Boží požehnání této mise.

Co se tedy podařilo?

Nebylo toho málo. Setkali jsme se k několika biblickým hodinám, načež jsme zasadili ovocné keře a vypleli kopřivy. V mezičase jsme také natřeli společnými silami plot a klouzačku, které o své dávné barvě mohly už jen vyprávět. Jako štědrý dar jsme přijali krásný nový gauč pro unavené poutníky na cestě za Slovem Božím. Umístili jsme ho v předsálí k potěšení maminek, malých dětí, ale i mládežníků, kteří nemají, kde by hlavu složili.

Misijní činnost

Přátelé z Ameriky zároveň působili v našem SKP (Středisku křesťanské pomoci), kde se setkali s klubem seniorů a spolu s nimi vyráběli praktické předměty. Jedno odpoledne také věnovali romským dětem z Azylového domu. Nejintenzivnější činnost však probíhala na místních základních školách, kde hosté představovali zajímavosti ze své země. Vedení školy a učitelé nás uvítali  s otevřenou náručí a přes jistou organizační náročnost jsme si všichni odnesli hezké vzpomínky a snad i zárodek nových vztahů veřejných institucí a církve.

American BBQ night

Návštěva Američanů a především jejich práce na hornopočernických základních školách vyvrcholila slavnostní americkou grilovací party. Pustili jsme se do příprav, ale i tak jsme mnoho svěřili do rukou Božích. Nevěděli jsme, kolik přijde dětí ze škol – kolik toho máme připravit, a navíc, byť to v letošních suchých vedrech zní jako nějaké sci-fi, celý den pršelo. Pršelo v noci, pršelo ráno, pršelo i přes oběd. Zvažovali jsme i postavení stanu. Nakonec jsme se jen modlili – nevím, zda z lenosti či ze zbožnosti. Každopádně Bůh se smiloval a přesně ve čtyři přestalo pršet a vykouklo sluníčko, byť zpoza mraků. Party mohla začít přesně podle plánu. Kromě klasických hamburgerů mohli návštěvníci ochutnat i pověstné americké sladkosti z celého 20. století. Zahrát si míčové hry, ale především pocvičit svou angličtinu s rodilými mluvčími, kteří byli vděční za každé jim srozumitelné slovo – konečně, česky toho moc nepochytili. Budeme se tedy těšit na léta příští, až k jejich pěti slovíčkům přidáme dalších pět, nebo možná alespoň tři, …, jedno?

Libor Duchek, vikář ECM HoPo

 

 

Prev Mobilní sběr nebezpečného odpadu: 2. října
Next Staleté kořeny