Den stromů na ZŠ Ratibořická

Den stromů na ZŠ Ratibořická

V  naší škole jsme si připomněli Den stromů. Žáci sedmých tříd se v rámci českého jazyka zamysleli nad tím, co by nám stromy vyprávěly, kdyby mohly mluvit…

  1. skoly_ratiboricka_stromy

Kdyby stromy mohly vyprávět

Nejsem sice nejvyšší nebo nejstarší strom, ale pamatuji si toho víc než kdokoli v téhle zahradě. Vzpomínám si na vše, co se tu odehrálo. Jsem věrným pomocníkem, ať už při záchranných akcích ve formě hledání létajícího talíře na střeše altánu, nebo při kočičím šplhu za ptáčkem.

Pamatuji si na první malé archeology, kteří společně s tatínkem vykopali kovového vojáčka z minulého století. Vzpomínám si na malé jezírko s lekníny, kde často ptáci a žáby odpočívali a užívali si krásu zahrady. Kdysi tu stával i skleník, kde rostly nejrůznější rostliny. Musím říci, že svou popularitu jsem si vysloužil hned několikrát – jednou pro své větve, na které vyšplhají nejen koťata, ale i děti, jindy zase pro krásu svých květů, které svou nádhernou růžovou barvou uchvátí každého. Děti na mě nikdy nezanevřely. Vždy na mě s chutí vylezly a šetrně se usadily. I když mě bolelo, když omylem utrhly nějaký list nebo větvičku, věděl jsem, že to za to jim i mně přece jen stojí.

Možná jsem jen magnólie v jedné zahradě. Možná nejsem moc stará ani na první pohled zajímavá. Ale mám něco cennějšího, mám život plný vzpomínek a zážitků, které mohu vyprávět. Nemám před sebou ceduli s nápisem „Památný strom“. Mám životní příběh, a to je něco nádherného, něco výjimečného, něco, co jen tak někdo nemá, nemyslíte? Proto až půjdete po ulici, všímejte si obyčejných stromů okolo a zamyslete se nad touto otázkou: Jaký je asi příběh tohoto stromu?

Kristýna Nováková, žákyně 7. B

Prev Poděkování za Ostravu
Next Oslavy trvání 230 let Chvalské školy