The Fialky slaví 20 let

The Fialky slaví 20 let

Kapela The Fialky oslaví v únoru dvacet let svého působení a oslavy to budou opravdu velkolepé. Vydají svou čtvrtou vinylovou desku velkého formátu a 6. 2. uspořádají narozeninový koncert v smíchovském Futuru, na kterém budou mít mnoho hostů ze známých punkových kapel.

tf

Počernické jádro kapely The Fialky tvoří Tomáš a Marcel. Čtveřici doplňuje Ota  a Kečup z Modřan, kde měla kapela původně působiště. Když však do ní před lety přišel Tomáš, přestěhovali zkušebnu do Tomášovy garáže v Horních Počernicích. Počernice se objevují i v některých textech kapely a samozřejmě i v klipech.

Slavíte letos 20 let existence kapely. Víte, kdy přesně jste se dali dohromady?

Tomáš: Bylo to v roce 2000, kdy přesně to bylo, si nepamatujeme, ale nakonec jsme se shodli na datu 2. 2. 2000 – možná týden dřív či později. Je to zároveň u příležitosti výročí úmrtí Sida Viciouse, což byl náš oblíbený člen kapely Sex Pistols.

Dříve než jste se dali dohromady, hráli jste někde v jiné kapele či samostatně?

Tomáš: Dříve jsme zkoušeli hrát každý někde jinde. Začínali jsme někdy v patnácti, šestnácti letech, kdy jsme já a Marcel založili kapelu a dva, možná tři roky jsme samostatně hráli a měli dokonce i jeden koncert.

the_fialky-promo-2020-6

Jak se tehdy vaše kapela jmenovala?

Tomáš: Nijak. My jsme ani neměli nic svého, co bychom hráli. Spíš jsme si jen tak brnkali, koho co napadlo.

To jste se teprve sami učili akordy? Nikdy jste neprošli lidovou školou umění?

Tomáš: Chodil jsem asi dva roky do lidušky, kde jsem hrál s dechovým seskupením, kde byly i bicí, na které jsem hrál.

Marcel: Já jsem chodil sem do lidušky, ale odtud mě vyhodili pro nedostatek talentu.

Tomáš: Vždyť jsi říkal, že máš absolutní sluch?

Marcel: To mám. (smějí se)

Tomáš: Vždycky mu říkám: Hele, nalaď si tu kytaru, nějak ti to neladí a Marcel odpoví, to je blbost, já mám absolutní sluch, já ladičku nepotřebuju.

Proč jste spolu pak přestali hrát?

Tomáš: Asi po těch dvou letech jsme se nějak rozpadli, měli jsme vždy problém sehnat bubeníka. A hrát jen dvě kytary není ono. Dříve jsem hrál na baskytaru, ale tím, že nám bubeníci obvykle nechodili na zkoušky, tak jsem pozvolna z baskytary přešel na bicí, abychom si vůbec zahráli. Marcel začal hrát s jinou kapelou, já jsem byl sám a rozhodl si dát inzerát, kde jsem napsal, že mám zkušebnu, což byla největší výhoda, jelikož většina kapel měla problémy s prostorem na zkoušení. Díky tomu se mi ozvalo mnoho kapel a já si vybral kluky z Modřan. Hráli asi ze všech kapel nejhůř, ale seděli mi lidsky a padli jsme si do oka. Ota s Kečupem mi řekli, že dříve měli kapelu s názvem The Fialky, kterou ale nechali rozpadnout s tím, že založíme novou. Nakonec ale Kečup přišel s nápadem tuto kapelu obnovit, a tak jsme pokračovali jako The Fialky.

the-fialky-promo-2020-8

V roce 2001 jste tedy obnovili kapelu The Fialky. Od kdy jste hráli v této sestavě?

Tomáš: V průběhu let, než přišel Marcel, se v kapele vystřídali dva kytaristé -Volfík a Danny. Danny odešel z rodinných důvodů a my hledali kytaristu. Takhle jednou v hospodě říkám Marcelovi, že sháníme kytaristu a on říká, už nemusíte o někom bych věděl a nabídnul se sám, protože naší kapelu znal od začátku a navíc jednou zaskakoval na dvou koncertech za Kečupa když byl nemocný. A tak již dvanáctý rok hrajeme v tomto složení.

Hráli jste někdy tady v Horních Počernicích?

Marcel: Ještě bohužel ne. Vlastně jednou ano. Asi před dvěmi lety jsme našli fotku z našeho koncertu v hospodě Na růžku já tehdy ještě s kapelou MHD a Tom s Fialkama, to je ale možná 17 let zpátky. Každopádně bychom si tady moc rádi zahráli znovu.

Co vás na hraní nejvíc baví? Je to ten kontakt s lidmi, předávání energie nebo co je ten hlavní impuls, že i po dvaceti letech máte pořád chuť hrát a trávit víkendy po koncertech?

Tomáš: Je to ta fajn nálada, potkávání nových lidí, i když je pravda, že po tolika letech potkáváte pořád ty samé lidi. Je to ale hlavně o té energii. Takové to zadostiučinění, že vylezete z garáže, kde hodiny zkoušíte, vyjdete na pódium a koukáte na dvě stě lidí, kteří znají zpaměti vaše písně. To je prostě nádherný.

Kdo je frontman kapely?

Tomáš: U nás je to Kečup, ten je i 100% autorem jak hudby, tak i našich textů. On je mozek kapely, který připravuje scénáře ke klipům, dělá marketing, je zkrátka náš hlavní manager. Musíme ale vychválit i našeho Otíka, který je řidič kapelní dodávky. To je nejdůležitější člen kapely, jelikož bez něho bychom se těžko nedostávali z našich koncertů. Je dobrovolný abstinent, baví ho řízení, a tak si vybral tuto roli a klobouk dolů, že s námi v té dodávce vydrží.

Dvacet let fungování kapely je opravdu dlouhá doba, za kterou se mohla obměnit generace vašich fanoušků. Stává se, že na koncerty již chodí se svými dětmi? Jaká věková skupina tvoří největší fanouškovské jádro?

Tomáš: Ano chodí i s dětmi. Ale obvykle to záleží i na tom, s jakou kapelou hrajete. Když hrajeme například s Visacím zámkem, tak přijdou spíše starší, když s mladší kapelou, tak je zase ta skladba fanoušků trochu jiná.

the-fialky-promo-2020-2

Kterou písničku máte ze svého repertoáru nejraději a kterou naopak už moc nemusíte?

Tomáš: V roce 2006 jsme vydali první oficiální singl United, nahraný v profi studiu. Na tomto singlu se objevila písnička, která se jmenuje Punk, sex, pivo a ta byla pro kapelu zlomová a brána jako ta top skladba. Pro mě osobně je ale právě tahle píseň ta, kterou hraju nerad. Všichni ji chtějí, hrajeme ji všude, bez ní to prostě na koncertě nejde.

Marcel: Já ji zrovna hraju rád, klidně bych vynechal cokoliv jiného, ale tahle prostě musí být. Lidi to chtěj. (směje se)

Nikdo z vás se nevěnuje hudbě na plný úvazek, ale všichni máte svá civilní zaměstnání. Jak je náročné skloubit práci, rodinu a ještě kapelu?

Tomáš: Náročný to je, ale máme skvělé partnerky nebo manželky.

Marcel: Je pravda, že jsme dříve vyjeli v pátek na koncert a vrátili se až v neděli a to už teď neděláme. Většinou se vracíme v noci domů, abychom byli s rodinou a další večer zase odjíždíme na koncert.

To máte koncert každý pátek a sobotu?

Marcel: Většinou ano, někdy i výjmečně ve čtvrtek. Jezdíme nějakých 50-60 koncertů ročně. Teď máme přes 900 koncertů za sebou. Pauzu si dáváme jen přes vánoční svátky nebo když někdo jede na dovolenou, jinak hrajeme pořád.

Na jakém největším koncertě jste kdy hráli?

Marcel: Největší byl festival Colors of Ostrava, Trutnoff a Mighty Sounds.

82145248_10158064223650209_5844814353659854848_o

A jaká byla naopak nejmenší návštěva?

Tomáš: Asi pět lidí. (smějí se) Kdysi dávno jsme třeba hráli jen pro pět kámošů, zahráli si, sbalili fidlátka a šli jsme na pivko.

V únoru tedy vyjde nová deska, kolikátá je v pořadí?

Tomáš: Velká deska to bude čtvrtá, my jsme udělali několik menších singlů a vycházeli jsme i na různých kompilacích. V roce 2010 jsme byli jedna z prvních kapel u nás, která zase začala vydávat vinylové desky. Dříve jela hlavně CD, vinyly šly do pozadí a my jsme se rozhodli udělat právě vinyl. U nás s tím přišel zase náš mozek Kečup. Sám je vášnivým sběratelem vinylů a přišel s tím, že oldschoolové kapely vydávají na vinylu, a že bychom s tím měli taky vyjít. Nám se to zalíbilo, nakoupili jsme si gramofony a teď taky sbíráme desky. Dnes už to dělá zase většina kapel.

Marcel: Deska má úplně jiný zvuk, má to své kouzlo a rituál.

Kterou písničku z nového alba máte nejraději?

Píseň „Lidi to chtěj“, to je asi naše nejoblíbenější. Hodně se nám líbí i „Kotva“, ale je to dost individuální. My jsme však spokojeni se všemi.

K desce se bude vázat i koncert, který se uskuteční 6. února v pražském Futuru.

Čeká nás speciální koncert k dvaceti letům kapely a zároveň křest desky, na kterém budeme mít několik hostů. Přijedou kamarádi Berlin blackout z Německa, s nimiž jsme asi před 6 lety jeli turné. Pak tam budeme mít takovou specialitku, kdy vystoupí také několik hostů z předních českých kapel – jako Honza z Visacího zámku, Bořek z EE, Sváťa z Totálního nasazení, Zdenda z SPS, Aneta ze Zputniku, Radek z Nežfaleš, Hošek z Plexis. Určitě doražte, bude to jízda. Co krok, to punkrock.

Lenka Bartáková, redaktorka

www.thefialky.cz

 

Prev ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA
Next ROZNOS HORNOPOČERNICKÉHO ZPRAVODAJE