Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek

Večerní obřad – začátek velikonočního třídenní vyjadřuje dvě hlavní události:
1. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy, ustanovuje tajemství eucharistie a zároveň je zrazen od Jidáše.
2. Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí. Nejdůležitější událostí Zeleného čtvrtka je památka poslední večeře
Ježíše (ustanovení svátosti oltářní – eucharistie).

posledni-vecere-pane-ii

Pranostiky

  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

Zvyky

Tento den byl každý měl sníst něco zeleného.  Často se vařily polévky s jarními bylinkami (kopřivy, hluchavky,..) na stole nechyběl ani špenát. Vařila se sladká kaše s medem, pekly se Jidáše, kroucené sladké pečivo, které mělo připomínat provaz, na němž se Jidáš oběsil. Kdo jej snědl, toho prý celý rok chránil před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu, jako jsou vosy a včely. Zajímavé je, že před nebezpečím chránil jenom ten jidáš, který byl doma pečený. Pečený jidáš se pak také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu, nebo ho dostal dobytek, aby byl celý rok zdravý.

Lidé tento den vstávali časně a omyli se ranní rosou, čímž se ochránili před onemocněním šíje a dalšími nemocemi. Paní domu si ale musely pořádně přivstat, aby zametly dům ještě před východem slunce.

Nečistoty z podlahy se vysypávaly nikoliv do koše, ale na nejbližší křižovatce. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Na Zelený čtvrtek umlknou zvony (odlétají do Říma) a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus.

jana-_zpravodaj_web

 

Prev Mimořádné zasedání zastupitelstva
Next Velký pátek