Nemůžeme zabránit ptákům, aby létali nad našimi hlavami, ale nedovolíme jim, aby si na nich udělali hnízda

Nemůžeme zabránit ptákům, aby létali nad našimi hlavami,  ale nedovolíme jim, aby si na nich udělali hnízda

Možná to také znáte. Člověk se podívá na nějaký film a najednou jsou tam scény – ať už násilné, sexuální či jakékoliv jiné šokující jevy. Stačí, aby to bylo jen na pár vteřin, ale člověku se to i přesto vryje do hlavy. A nejednou se přistihneme, jak nám tyto jevy přicházejí na mysl i několik týdnů poté. Někdy, když chci usnout, stále se mi přetáčí ty scény před očima a myslím na ně. Znáte to?

Možná jste se již setkali se slovy Martina Luthera:

„Nemůžeme zabránit ptákům, aby létali nad našimi hlavami,

ale nedovolíme jim, aby si na nich udělali hnízda.“

Stejné to je s naší myslí. Mysl nám byla Bohem darovaná, abychom ji uměli zodpovědně používat. Naše mysl nemůže být prázdná, stejně jako nad našimi hlavami není vzduchoprázdno. Nemůžeme zabránit myšlence, aby přilétla, ale záleží na nás, kolik jí dáme prostoru. Jestliže se zahnízdí, pak nás může ovládnout! Proto je důležité dát si pozor na to, čím naplňujeme naši mysl.

Apoštol Pavel nám radí:

„Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.“ Fil.4, 8

Bůh nám dává tolik impulzů, příležitostí, tolik okamžiků, kdy můžeme naplnit naši mysl vděčností, chválou, radostí, … Jen je vidět a dát jim prostor. Když otevřeme Bibli, když se procházíme přírodou, když jsme s těmi, které milujeme, ale i když se setkáváme s problémy, s utrpením, s nepřijetím, stále jde o jediné – co nechám vstoupit do své mysli? Jakou myšlenku nechám zakořenit? Rozhodnu se pro nespokojenost, kritiku, hořkost? Nebo pro důvěru, pokoj, odpuštění? Budu hledat tu těžší cestu, která buduje, či raději za sebou spálím mosty?

Možná máme v tomto čase více prostoru pro přemýšlení, pro zklidnění duše. Možná jsme vystaveni intenzivnější konfrontaci se svým nejbližším okolím. Buďme proto opatrní na to, co v sobě necháváme zakořenit.

Benjamín Kaleta, sbor Církve bratrské v Horních Počernicích

Prev „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ výzva říjen 2020
Next Výzva pro všechny, kteří chtějí pomoci