A byl tábor…

A byl tábor…

Každoročně zakončují všechny oddíly svou činnost dvoutýdenním táborem, který probíhá v Trojmezí u Aše. Na místě, kde jsou ty nejkrásnější lesy, louky a západy slunce. Je to místo provoněné posečeným senem, kde se počasí dovede během několika málo minut změnit k nepoznání. Tím vším je Trojmezí pověstné a zamiluje si ho každý. Nehledě na to, zda tam coby vedoucí vyrážíte již po desáté, či jste na návštěvě prvně.

neziskovky_skauti

Už od samého rána se to na obou loukách každý den hemžilo životem. Hned po probuzení čekala všechny tábořící rozcvička a očista v ranním potoce. Následovala snídaně a po ní služby. Služby na mytí nádobí, pomoc v kuchyni, zásobování vodou, sekání dříví… zkrátka na vše, co je pro chod tábora nezbytné. Jen co byly hotové služby, připravovaly jsme se na společný nástup v krojích, kde se – krom slavnostního vyvěšení státní vlajky a zpěvu hymny – sdělovaly i informace o programu nadcházejícího dne. Krom mnoha her v lese či na louce, se mohli účastníci tábora každoročně těšit i na různé výtvarné ateliéry, sporty, soutěže či čistě povídavé programy – mezi nimiž si každý našel to svoje. Již legendární záležitostí byl výlet do aquaparku ve Františkových Lázních (spojený s návštěvou místní vyhlášené zmrzlinárny) a též několikadenní puťák po okolí. Letos byly všechny programy našeho oddílu skautek tematicky laděné podle knížky Hvězdný prach. Abychom se do příběhu lépe vžily, nechybělo jeho ztvárnění v podobě divadelních scének místy i doplněné o předčítání z knižní předlohy.

Na táboře plyne čas svým vlastním tempem, úplně jinak, než je tomu v Praze. Ani se nenadáte a z dopoledne je náhle večer. Jak na lesy a louky Trojmezí pozvolna padá soumrak, nad obzorem se občas mihne silueta prolétajícího netopýra a v lese se k životu probouzejí noční tvorové dávající o sobě vědět tajuplným praskáním větviček. Všechnu tu podvečerní romantiku narušují snad jen agresivní výpady krvežíznivých hejn komárů a muchniček, která zuřivě útočí na vše živé a snaží se z něj vysosat duši. I ona k Trojmezí bohužel neodmyslitelně patří. Člověk si však zvykne a na konci tábora se cítí nad jejich řádění již tak nějak vnitřně povznesen. S přibývající tmou se v některých teepee postupně rozzáří ohně či se dokonce rozezní tóny kytar. Brzy bude čas probudit první noční hlídky. Končí se další táborový den a já už se nemohu dočkat toho nadcházejícího.

Tereza Gajdová, vedoucí oddílu skautek

Prev Informace o volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Next Úřad městské části Praha 20 Horní Počernice bude z technických důvodů uzavřen