Dočasný nárůst kompetencí zastupitelů je vykoupen vyšší mírou zodpovědnosti

Dočasný nárůst kompetencí zastupitelů je vykoupen vyšší mírou zodpovědnosti

Nastoupit do rozjetého vlaku není nic snadného, obzvláště pokud jede rychle a po cestě mu odpadává jedno kolečko za druhým. A právě do tohoto vlaku naskočil Jakub Moudrý, když nahradil v zastupitelstvu kolegu Viléma Čápa. Učitel s aprobací biologie a geografie se najednou snažil poznávat jednotlivé zastupitele, jejich povahy a chuť opravdu něco dělat. Ideály mu to však zatím nevzalo, stále vidí tuto práci jako možnost rozhodovat o místě, kde vyrůstal a které má rád.

Do komunální politiky jste vstoupil teprve nedávno, když jste nahradil v zastupitelstvu Viléma Čápa. Jaké to pro Vás bylo vstoupit do již rozjetého vlaku?

Je to tak, členem zastupitelstva jsem jen pár měsíců, do funkce jsem nastoupil 17. října 2021. Tedy ani ne rok před volbami, takže ten zmiňovaný „vlak“ už byl v závěrečné čtvrtině své cesty. Jak jsem psal již ve svém prvním příspěvku do HPZ, bylo to poměrně náročné. Vstoupíte do prostředí, kde jsou již nastavená pravidla, ostatní už se delší dobu znají, naučili se spolu nějakým způsobem fungovat, myslí si, že vědí, co od druhého čekat apod. Pamatuji si dodnes, jak mě kolega zastupitel hned na mém prvním jednání interpeloval a já musel nějak reagovat. Vlastně už ani nevím, co jsem řekl, myslím, že tomu ani nebylo moc rozumět. Člověk znervózní. Je to paradox, sice pracuji jako učitel, takže mluvím každý den před několika desítkami studentů, ale najednou mluvíte do mikrofonu, na kameru… Je to prostě něco jiného. Pak si také uvědomíte, že ze dne na den najednou rozhodujete o všem, co se týká vašeho domova, sousedů, prostě prostředí, kde jste vyrůstal, kde žijete a které máte rád. Rozhodně je to výzva, ale především velká zodpovědnost.

Co Vás vlastně přimělo ke kandidatuře do komunální politiky?

Mé životní ideály, možnost posouvat věci k lepšímu a potřeba pomáhat druhým lidem. Myslím si, že to k mému věku patří – za půl roku mi bude třicet. Vidím to i u svých kamarádů nebo studentů, když se bavíme o ekologii, o politice nebo v podstatě o čemkoliv. Také mají potřebu věci měnit, snahu činit svět lepším místem k životu.

Zároveň jsem kandidaturu bral jako možnost poznat nové prostředí a nové lidi a možnost nahlédnout trochu pod pokličku veřejnému dění a mít možnost věci pozitivně ovlivňovat. Jsem vystudovaný biolog a taky geograf. Během studia jsme řešili různé teoretické i praktické přístupy k regionálnímu rozvoji; dnes ho studuji v doktorské formě studia na VŠE. Proto komunální politiku beru i jako obrovskou životní zkušenost a příležitost poznat a vyzkoušet si prakticky věci, které jsem se dosud naučil.

O pár týdnů později se rozpadla rada a její pravomoci přešly na zastupitele. Je to pro Vás teď náročnější nebo jste naopak rád, že se můžete podílet na celém chodu městské části?

Neschopnost rady se usnášet nespadla z nebe, způsobili ji cíleně konkrétní lidé, a to buď proto, aby snížili míru vlastní zodpovědnosti a uvolnili si ruce, nebo proto, aby získali větší vliv na rozhodovací procesy v městské části. Situace je pro zastupitele rozhodně náročnější, přinejmenším časově – scházíme se teď mnohem častěji, zpravidla dvakrát do měsíce a materiálů je násobně více, než bývalo běžné. Je to ale naše práce a je třeba se jednání zastupitelstva účastnit a k celé situaci přistupovat zodpovědně. Dočasný nárůst kompetencí zastupitelů je vykoupen vyšší mírou zodpovědnosti.

Která oblast v komunální politice je Vám nejbližší?

Jak už jsem říkal, profesí jsem učitel, kde je mojí aprobací biologie a geografie. Takže určitě školství, životní prostředí a místní rozvoj. Zároveň jsem i členem finančního výboru, takže také finance a majetek. Na druhou stranu, v komunální politice všechno souvisí se vším a je třeba věnovat se všem oblastem.

Jak si z Vašeho pohledu stojí naše školství v Horních Počernicích?

Myslím si, že Horní Počernice mají kvalitní nabídku školství, která pokrývá celé spektrum (od MŠ po SŠ). Zároveň je zde i poměrně unikátní nabídka mimoškolních aktivit i díky přítomnosti ZUŠ a DDM, což taky není v ostatních městských částích standardem. A co si pamatuji ze svých školních let, tak školy měly i kvalitní materiální vybavení, například interaktivní tabule apod. Když jsem pak během praxí na VŠ, tedy po skoro 10 letech, nastoupil na jiné školy, tak často byly v mnohém pozadu. To mi přijde jako dobrá vizitka i vůči vedení škol. Mimo jiné o kvalitě svědčí i fakt, že do našich škol přijímáme žáky i z okolních obcí, které mají vlastní školy, ale i tak k nám raději dojíždějí.

Počernice trápí zejména dopravní situace. Máte nějaký návrh, jak by se dalo eliminovat velké dopravní zatížení?

Doprava není můj obor. Když to řeknu upřímně, tak ani nemám řidičák. Přijde mi to po Praze naprosto zbytné, i vzhledem k tomu, jak kvalitní a levnou síť MHD máme. První a asi naivní návrh by byl, aby lidé více využívali MHD. Ale když bych byl konkrétnější, co jsem zaregistroval během různých jednání či z poskytnutých materiálů, tak mi přijde naprosto logické chtít vybudovat paralelní cesty k Náchodské – ať už průkop k obchodnímu domu IKEA a napojení do Božanovské (jižní trasa), tak ideálně protáhnout i ulici U Tabulky (severní paralela).  Ale ještě se vrátím k MHD – v minulých volbách se z různých stran diskutovala možnost prodloužení metra k nám do HP. Osobně nejsem proti, ale přijde mi to trochu utopistické. Minimálně v nejbližší době. Jako smysluplnější a realističtější, a to nejen pro Počernice, ale i Černý Most, vnímám obnovení projektu protažení tramvajové trati z Lehovce až na území naší městské části. Pokud se nepletu, tak ulice Ocelkova a dálniční most nad ulicí Hartenberskou byl projektován právě na budoucí možnost rozšíření tramvajových kolejí. Ale jak říkám, nejsem dopravák, je to jen nápad a možnost k diskusi.

Myslíte, že by prodloužení tramvaje pomohlo ke zklidnění dopravy? Přeci jen přes Počernice projíždějí zejména obyvatelé kraje.

Jak jsem říkal výše, za mě je smysluplné vyřešit i možnosti paralelních cest napříč Počernicemi, aby právě mimopražští obyvatelé mohli využívat i jiné cesty než jen Náchodskou. Tramvaje jsou spíš řešením, z mého pohledu, pro naše obyvatele. Jednalo by se o další krok k většímu komfortu MHD a snazší spojení se zbytkem metropole. Ulevit by se tak mohlo třeba i často přetíženým vlakům. Celé řešení by ale muselo být velmi citlivě a funkčně navržené.

Jako biologovi je Vám jistě blízká příroda, které máme v Horních Počernicích dosti. Revitalizují se rybníky, vytváří nové parky. Které místo by si podle Vás zasloužilo další pozornost?

To máte pravdu. Zejména park V Ladech je za mě velmi povedená rekultivace prostředí. Jsem za podobné snahy velmi rád a přijde mi, že se to poslední dobou obrací celkově k lepšímu. Souhlasím s vámi, že v Počernicích máme poměrně velké množství zeleně. Osobně by se mi líbilo, kdyby se jen lehce upravil prostor se skálami v ulici Prachovská, tam bych i jako pedagog uvítal třeba drobný geopark. A pak bych rozhodně pokračoval v nastoleném trendu v již zmíněném okolí parku V Ladech. Myslím si, že celý prostor mezi dálnicemi a Počernicemi by do budoucna byl pěkným lesoparkem. O čemž se, pokud se nepletu, vedou diskuse i při přípravě Metropolitního plánu.

Jak by se podle Vás měly Počernice dále rozvíjet?

To je těžká věc. Na jednu stranu se mi nelíbí, že by se měla zastavovat zeleň a úrodná půda. Na tu druhou si uvědomuji, že to je již dlouhodobě plánované a těžko se to změní. Respektive chápu, že i vzhledem k demografické situaci se město potřebuje rozvíjet. Myslím si, že by bylo fajn jít cestou kompromisu a rozumu. Takže ano, stavme, ale s respektem k okolí, s návazností na služby a veřejná prostranství. Nikdo tu nechce betonové plochy, jak je často v diskusích omíláno. Když mi babička vypráví, že pamatuje doby, kdy ještě mezi Počernicemi a Chvaly běhala po poli, tak jsem zvědav, co budu jednou já sám říkat svým vnukům. Třeba jak to kdysi vypadalo mezi Počernicemi a Sychrovem – jaké tam byly pole a louky a jak jsme si tam jako malí pouštěli draky.

Jaké místo máte v Horních Počernicích nejraději?

Na tohle se mi těžko odpovídá. Záleží asi na situaci. Celkově Horní Počernice mám rád, jedno místo asi nedokážu vybrat. Ale tak namátkou, na procházku teď na jaře mám rád Běchorskou ulici s rozkvetlými sakurami. Když pozvu do Počernic kamarády, tak často zavítáme do okolí Chvalského zámku, ať už jdeme za nějakou kulturní akcí či jen posedět na pivo. A když chci jít do přírody, tak jdu směrem k rybníkům a koupališti, ideálně až do Klánovického lesa.

 

Lenka Bartková, redaktorka

Prev Seminář: Dovolit si dovolenou
Next Mýty o pečovatelské službě