Vzhledem k četným dotazům zaměstnanců i zaměstnavatelů, jak z pracovněprávního
hlediska posuzovat nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu podrobení se
antigennímu nebo PCR testu na přítomnost COVID-19, očkování proti onemocnění
způsobenému tímto koronavirem, popřípadě z důvodu nezbytnosti doprovodu
rodinného příslušníka k očkování, Ministerstvo práce a sociálních věcí
doporučuje následující postup:
I.
1. Ve všech výše uvedených případech se za splnění podmínek stanovených
právním předpisem jedná o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci,
a to bez ohledu na to, zda se zaměstnanec podrobil testování nebo očkování
dobrovolně nebo v souvislosti s výkonem práce.
2. Podle právního názoru ministerstva lze situaci, kdy se zaměstnanec podrobí
provedení antigenního nebo PCR testu nebo očkování, posoudit jako ošetření
podle bodu 1 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví
okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen „nařízení
vlády“). Rovněž také doprovod jiné osoby k provedení očkování, je-li
nezbytný, lze podřadit pod bod 8 téže přílohy k nařízení vlády.
3. V případě, že se zaměstnanec podrobil očkování v souvislosti s výkonem
práce, lze v této situaci postupovat podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády.
4. Situace uvedené v bodech II. až IV. tohoto doporučení představují jiné důležité
osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).
5. Zaměstnanci přísluší po dobu těchto překážek v práci pracovní volno,
popřípadě pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu za podmínek
uvedených v příslušných bodech přílohy k nařízení vlády.
II.
Podrobení se antigennímu nebo PCR testu ke zjištění pozitivity na COVID-19
nebo očkování proti onemocnění COVID-19
Podle bodu 1 přílohy k nařízení vlády:
a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu,
bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je
ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je
nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči
poskytnout (dále jen “nejbližší zdravotnické zařízení”), pokud vyšetření nebo ošetření
nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém
zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo
platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).
III.
Očkování zaměstnance proti COVID-19 v souvislosti s výkonem práce
Podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády:
Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil
pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce
v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví.
Podle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce:
Zaměstnavatel je v tomto případě povinen nahradit zaměstnanci případnou ztrátu
na výdělku, a to ve výši jeho průměrného výdělku.
IV.
Doprovod k provedení očkování proti onemocnění COVID-19
Podle bodu 8 písm. a) přílohy k nařízení vlády:
Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení
k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem
stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných
příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný
a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož
i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok
na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě
7 přílohy k nařízení vlády.
V.
Povinnosti zaměstnance v souvislosti s překážkou v práci
Zaměstnanec má v souvislosti s překážkami v práci na jeho straně povinnosti vůči
zaměstnavateli stanovené v § 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele
o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit
zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného
průtahu.
Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění
povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout
zaměstnanci potřebnou součinnost.
