Stane se, že dítě přiletí ze školy domů a hned první kroky vedou k ledničce. Na otázku, proč nejedlo ve škole, se dozvíte, že mu tam nechutnalo. Je to ale opravdu tak? Nebo je to spíše o tom, že není zvyklé jíst zdravou stravu? Někteří rodiče si možná vzpomenou na svá léta ve škole, kde se podávala našedlá nepoživatelná hmota, vydávající se za hrachovou kaši a tak mají pochopení se svým dítkem. Ale je tomu tak opravdu i dnes? Určitě ne. To, že se například právě zmíněné luštěniny musí zařazovat na jídelní lístek, velí nejen spotřební koš, který musí ze zákona jídelny dodržovat, ale i zdravý rozum. Přeci chceme, aby se naše děti stravovaly zdravě a pokud je to nenaučíme doma, tak se to mají šanci naučit právě ve školách. Pokud dáte dítěti vybrat mezi fastfoodem a zdravou stravou, vybere si samozřejmě první variantu. Co ale do sebe dostane, to zde asi zmiňovat nemusíme. Chtějte tedy pro své dítě to nejlepší a dopřejte mu vyvážené a zdravé stravování. Uděláte tak pro jeho život opravdu hodně.
Jaké mají dnes děti chutě, jak se změnily během řekněme deseti, dvaceti let?
ZŠ Ratibořická, Míková Adéla: Děti jsou dnes alergické, když slyší slovo ryba nebo luštěnina. Jen pár jedinců se najde, kteří je mají rádi. My ale musíme plnit spotřební koš a vymýšlíme nejrůznější recepty a varianty, aby to děti snědly, ale když nezačnou rodiče děti učit zdravě jíst z domova, tak my je to tady těžko naučíme.
ZŠ Spojenců, Zlatuše Chvojková: Myslím si, že se nezměnily vůbec. Pořád dětem chutná naše staročeská kuchyně jako je rajská, svíčková, samozřejmě nepohrdnou smaženým jídlem jako je řízek, květák… Zeleninu i ovoce jedí celkem dobře a musím říct, že se hodně zlepšil jejich pitný režim. Máme spojenou jídelnu s mateřinkou a tam je vidět, jak děti sní opravdu vše. Řekla bych, že tak kolem té třetí třídy se to láme a děti si začínají více vybírat, co sní a co ne.
ZŠ Stoliňská, Jaroslava Hajná: Myslím si, že je opravdu trend ve zdravém stravování a i maminky se snaží děti motivovat. Ono je to hodně o té rodině a také někdy o přílišné demokracii. Když dítěti pořád ustupujete a správně nemotivujete, tak pak není lehké ho naučit, jak správně jíst. Já mám takové tři skupiny dětí. První jí opravdu úžasně a je vidět, že se jim v tomto ohledu opravdu věnují a děti jí úplně vše a rády. Druhá skupina dětí není až tak zvyklá z domova nebo se snaží si opravdu vybírat, co by jedly. Na ty se hodně zaměřujeme, obzvláště u prvňáčků v prvních měsících školy s nimi sedíme, chválíme je, jak jsou šikovné, jak budou zdravé a silné, motivujeme je pochvalou a i odměňujeme. Starší děti i rodiče už jsou naučeni, že nám nosí drobné hračky z kinder vajíček, obrázky… a my je pak odměňujeme. A opravdu za krátkou dobu se naučí pěkně jíst, což nám dělá velikou radost. No a třetí skupina, tu mám po 25 letech až letos a to jednoho hocha, s kterým teda nehne nic a ten chce jíst jen sladké. Zatím nevím, jak na něj, ale věřím, že se nám to časem podaří. Je opravdu velmi důležitý vzor v rodině, respektive u dospělých. Když si i učitel najde po náročném dni ve třídě čas a sedne si s dětmi u oběda, tak to mě hodně potěší.
FZŠ Chodovická, ZŠ Bártlova, Gymnázium, Denisa Jašková: Chutě se postupně vyvíjejí, pracujeme s jinými surovinami, ale vaříme i původní jídla, která byla před dvaceti lety. Mladší děti nechtějí moc zeleninu a ovoce si téměř vůbec neberou, i když je pobízíme, tak řeknou, že nechtějí, že to mají doma… Máme výběr ze dvou jídel, ale jak se v některém objeví ryba nebo luštěniny, tak se tomu snaží vyhnout. Nahrazujeme to alespoň tak, že třeba používáme cizrnovou mouku, luštěniny přidáváme do salátů… Ale je znát, že se chutě kolem 15 roku mění a ty děti se už nenechávají ovlivnit kamarády a preferují zdravější stravu.
Vybírají si děti, co by rády jedly? Slyšíte na to?
ZŠ Ratibořická, Míková Adéla: Taky jim vyjdeme vstříc a rádi si říkají, co by chtěly, milují například buchtičky s krémem. Jednou jsem tady měla vysokoškolačku, která měla závěrečnou práci o stravování ve školách a dělala mezi dětmi anketu, jaká jsou jejich nejoblíbenější jídla. Zvítězila samá nezdravá smažená jídla, to mají děti prostě rády.
ZŠ Spojenců, Zlatuše Chvojková: Občas na to slyšíme, hlavně teď koncem školního roku. Poslední týden školy už tak nedbáme na zdravou výživu a jídelní lístek jsme připravili s ohledem na přání dětí, takže budou mít řízky, rajskou, buchtičky se šodó, žemlovku a bramborové noky se špenátem a smetanou.
ZŠ Stoliňská Jaroslava Hajná: Určitě na to slyšíme. Zrovna nedávno za námi přišli žáci z páté třídy s tím, že by rádi připravili Evropský týden. Vše jsme s nimi zkonzultovali a musím říct, že to bylo perfektní. Každý den byl podle jiné země a tak jsme měli italskou, rakouskou, maďarskou, řeckou a finskou kuchyni. Děti byly nadšené a to je to nejdůležitější. Snažíme se s dětmi vždy mluvit o tom, co by rády a ničemu se nebráníme, ale na druhou stranu chceme, aby jedly zdravě. Proto také máme jen jedno jídlo, jinak si nedokážu představit, jak bychom naplnili spotřební koš.
FZŠ Chodovická, ZŠ Bártlova, Gymnázium, Denisa Jašková: Nedáváme jim vybírat na celý týden, to ani s ohledem na spotřební koš nelze, ale čas od času děláme mezi dětmi anketu, kde si napíší svá oblíbená jídla, ale v podstatě to vychází pořád nastejno a preferují stejná jídla. Jen se jim v jejich přání objevují hamburgery a pizz, a to my neděláme.
Je znát, že se dnes děti stravují v rodinách zdravěji?
ZŠ Ratibořická, Míková Adéla: Některé ano, ale často je to spíše naopak. Na třídní schůzce se někteří rodiče obraceli na učitelky, že jsou v jídelně často luštěniny, a proč to tak často je. Je vidět, že na zdravou stravu nejsou zvyklí.
ZŠ Spojenců, Zlatuše Chvojková: V mateřince to vidět je, ale v základní škole už moc ne. Děti mají velkou volnost, kapesné, a tak místo oběda jdou kolem fastfoodu a koupí si raději něco tam. Často říkají, že pospíchají ze školy a nemají čas se najíst, ale pak je vidíte v hloučku postávat před školu.
ZŠ Stoliňská, Jaroslava Hajná: Já si myslím, že určitě. Dříve děti ryby úplně odmítaly, dnes je mají rády. Ale bylo to i tím, že dříve nebylo tolik možností, k dostání byla maximálně treska. Také je to tím, jak děti s rodiči více cestují do zahraničí, kde ochutnávají mořské ryby, jí více zeleniny… Je skvělé, že děti začínají mnohem více pít čistou vodu. Dříve pily jen sladké šťávy nebo čaje a dnes nejvíc vodu. Aby děti správně jedly, tak potřebujete velkou podporu rodičů a to my naštěstí máme. Je to hodně o komunikaci mezi námi, rodiči a dětmi a musím říci, že se nám to daří a za to jsem moc ráda. Dělám v družinách dětem přednášky o zdravém stravování, hrou je vedu k tomu, aby věděly, co by se mělo jíst a proč je to důležité, spolu s nimi skládáme jídelníčky a děti to opravdu baví a zajímá. Je potřeba ty děti vychovávat k tomu, že strava může být opravdu zákeřná věc, ať co se týče obezity nebo naopak anorexie, a že správným stravováním dosáhneme zdravého těla. K tomu je potřeba pořád vysvětlovat, podporovat a motivovat.
FZŠ Chodovická, ZŠ Bártlova, Gymnázium, Denisa Jašková: Já bych řekla, že jen částečně. Hodně se o tom mluví, rodiče říkají, že preferují zdravá jídla, ale na dětech to zas tak vidět není. Ovoce odmítají, zeleninu většinou také. Samozřejmě je to z velké části lavinový efekt, jedno dítě řekne, že to rádo nemá, že mu to nechutná a najednou to řeknou všichni.
Jaké je u vás nejoblíbenější jídlo?
ZŠ Ratibořická, Míková Adéla: To, co není zdravé, tedy vede svíčková s knedlíkem, rajská… Nejraději by ale měly hranolky, párek v rohlíku, pizzu, to my tady ale neděláme. Za těch 17 let, co jsem tady, jsme jednou nebo dvakrát měli hranolky a ještě v půl třetí tady stála fronta na přídavky.
ZŠ Spojenců, Zlatuše Chvojková: Je to jednoznačně rajská, svíčková a v mateřince všechny omáčky, kde je smetana. Ale s těmi malými dětmi opravdu problém není, ty mají větší kázeň a sní vše.
ZŠ Stoliňská, Jaroslava Hajná: Tak určitě největší hit jsou u nás lívance se skořicí. To nikdo nevrátí ani kousek. Jinak samozřejmě jsou oblíbená klasická česká jídla, omáčky s knedlíkem, buchtičky s krémem. To děláme ale tak jednou za čtvrt roku, aby to bylo pro děti i vzácné.
FZŠ Chodovická, ZŠ Bártlova, Gymnázium, Denisa Jašková: Tak u nás jednoznačně vede svíčková, kuřecí řízek, buchtičky se šodó, špagety na různé způsoby a z těch novějších jídel salát Cézar, kuřecí paličky v kukuřičných lupínkách se salátem a také zeleninové saláty s kuřecím nebo krůtím masem.
Do rámečku:
Co je to spotřební koš?
Spotřební koš stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školní jídelně. Legislativně jsou stanoveny určité skupiny potravin (brambory, maso, ovoce, zelenina atd.) a jejich doporučená spotřeba na žáka a den. Výpočtem spotřebního koše pak jídelna dokumentuje, jak tato doporučení plní. Spotřební koš se počítá za měsíční období v hodnotách „jak nakoupeno“.
