Knížky do pámelníku nepatří!

Knížky do pámelníku nepatří!

V neděli jsem šla vysypat tříděný odpad do kontejneru v Mezilesí a nevěřila jsem svým očím: za kontejnerem na papír ležela v keři pámelníku hromada knih. Vypadaly, že tam neleží dlouho, na té nahoře jsem si přečetla jména autora: Herriot. Vedle byl Dick Francis, a vedle další dobří autoři. Zděšeně jsem na to hleděla – opravdu někdo zachází s knihami tak barbarsky?

old-books-436498_960_720

Možná se to těžko racionálně vysvětluje, ale myslím si, že ke knihám bychom měli mít úctu. A pokud jsou pro nás opravdu jen přítěží, měli bychom si být vědomi toho, že jiní si knih váží a rádi by si přečetli třeba právě ty, které nás už nebaví a doma nám spíš překáží. Vím, že s antikvariáty je potíž, vykupují knihy dost neochotně, chtějí nejdřív mít v ruce seznam, a s tím je dost práce. Vím to z vlastní zkušenosti, také jsem byla nucena vyklízet pozůstalost, kde bylo knih opravdu hodně. Chvíli mi trvalo, než jsem to zvládla: něco jsem nabídla známým, něco jsem prodala do antikvariátu, a hodně jsem si toho nechala. A pro ten zbytek jsem našla útočiště v knihobudkách. Znáte knihobudky a víte, kde je v Horních Počernicích hledat? Já znám jen v svém blízkém okolí čtyři: v místní knihovně před vchodem do oddělení beletrie, ve středisku ve Lhotské, za věžáky, a na Náchodské naproti divadlu. Další knihobudky potkávám náhodně – třeba na některých vlakových stanicích. Věřte mi, je to téměř adrenalin – prohlížet si, co tam jiní nabídli, leckdy tam najdu knížku, kterou si s chutí přečtu. Po přečtení ji odnesu do jiné knihobudky, kde ji časem najde zase někdo jiný. Je to zadarmo, nemusím hlídat výpůjční dobu a otevírací dobu knihovny. (Tím nechci říci, že si stěžuju na místní knihovnu – to rozhodně ne, jsem její dlouholetý a nadšený uživatel – tohle je zase něco trochu jiného.) Podobně jsem se naučila vyhledávat i knihobudky v zahraničí. Tam nejsem tak vybíravá, vozím si odtud obvykle levné paperbacky, na kterých si procvičuji slovní zásobu v cizích jazycích.

Prosím, zkuste o tom trochu přemýšlet, než vyhodíte knihy do křoví! A redakci navrhuji, že by možná bylo užitečné přidat do časopisu plánek s umístěním knihobudek. Koneckonců, pečujeme o místní veřejnou zeleň, a té bude líp, když pod ní nebudou ležet kupy knih!

 

Pavla Mazurová, občanka

Prev Žloutenkou typu A je možné se nakazit i v zimě
Next Výsledky Studentských voleb – středoškoláci vybrali za prezidenta Jiřího Drahoše