Kristine Karhanová Grigoryan: Počernice jsou krásné místo pro život

Kristine Karhanová Grigoryan: Počernice jsou krásné místo pro život

Kristine Karhanová Grigoryan se narodila v Arménii a v deseti letech se přestěhovala s rodiči do České republiky. V Počernicích žila se svými rodiči a zvolila si tuto městskou část i pro svůj další domov. Do komunální politiky byla zvolena jako zastupitelka za Šanci pro Počernice.

V Horních Počernicích žijete 15 let. Proč jste si zvolila právě tuto městskou část pro svůj život?

V Horních Počernicích jsem žila s rodiči během studentských let, takže jsem to tu dobře znala. Oceňovala jsem dobrou dostupnost do centra města a zároveň klidný charakter naší městské části. Brala jsem to jako ideální místo pro život ve městě a zároveň v blízkosti přírody. Později, když jsme s manželem zvažovali, kde se usadit, byla to jasná volba.

Co se Vám na Počernicích líbí a co naopak ne?

Na Horních Počernicích se mi líbí především rozmanitost občanské vybavenosti. Obzvláště teď, v době pandemie, se to ukazuje jako neocenitelná výhoda. Je tu dostupná kvalitní lékařská péče, možnosti sportovního vyžití, výběr z několika dětských hřišť. Před pandemií jsme oceňovali možnosti volnočasových aktivit, různých kroužků pro děti nebo aktivit pro celou rodinu přímo v docházkové vzdálenosti. Navíc se tu lidé docela dobře mezi sebou znají. Vždy tu potkáte někoho známého, s kým si můžete příjemně popovídat.  Funguji tu také dobře sousedské vztahy a vazby.  Naopak problematické je tu samozřejmě dopravní zatížení a s tím spojené negativní vlivy, které je potřeba řešit a kompenzovat.

Jakou kompenzaci máte na mysli?

Co nejúčinnější protihluková opatření, především protihlukové stěny a dostatek zeleně. Také tam, kde je to možné, zemní valy podél dálnic. I když zemní valy nejsou tak účinné jako protihlukové stěny, jsou důležité z hlediska vizuálního odclonění a pro obyvatele je určitě příjemnější dívat se do zeleně než na dopravu. Nejúčinnější je realizace kvalitních protihlukových stěn.

Kvalitní protihlukové stěny byly již přislíbeny, je to tak?

Ano máme je slíbené. Doufám, že se zrealizují v té nejvyšší možné účinnosti.

 

Jak dlouho se zajímáte o komunální politiku a co Vás k ní přivedlo?

Vždy jsem se zajímala o veřejné dění. Přímo ke komunální politice mě přivedla moje bývalá práce městské architektky.

Jako architektka se zajímáte hlavně o rozvoj naší městské části z tohoto pohledu. Jak si Počernice stojí z vašeho pohledu architektky?

Myslím, že naše městská část má veliký potenciál z pohledu kvality života napříč generacemi. Samozřejmě je vždy co vylepšovat a doplňovat. Deficitem je chybějící centrum, což je dáno historickým vývojem a souvislostmi. Nejvýznamnějším veřejným prostorem v Horních Počernicích tak zůstává Náchodská ulice. Je to významná urbanistická osa, která je bohužel dopravně velmi přetížená. Na tuto komunikaci je proto potřeba obrátit pozornost, snažit se zlepšit její architektonický výraz a navrátit jí její původní charakter příjemného veřejného prostoru s dostatkem zeleně a vzrostlých stromů. Nestane se tak ze dne na den a je s tím spojená řada jiných investic a dokončení souvisejících dopravních staveb. Je to úkol splnitelný spíše v dlouhodobém horizontu, ale o to významnější. Dalším problémem je množství rozvojových ploch a tlak developerů obzvláště v některých lokalitách. Snahy městské části o změnu územního plánu bohužel nezískaly podporu Magistrátu hlavního města Prahy. Pořizovatel územního plánu změny ve smyslu návratu zastavitelných ploch na nezastavitelné nedoporučuje s ohledem na možné soudní spory a změna je tudíž prakticky nereálná. Vedení obce má tak před sebou velmi obtížný úkol hledat konsenzus s developery při prosazování zájmů městské části.

Jak si stojí městská část v jednání s developery, jaké možnosti vůbec má?

Městská část má řadu možností, jak prosazovat své zájmy. Nemusí s výstavbou souhlasit, a tak proces projednávání značně zdržovat, což je pro developery velmi nepříjemné. Ti chtějí co nejrychleji postavit a prodat. Proto se obvykle snaží s městskou částí domluvit. Z minulosti vidíme, že u některých záměrů městská část neprosadila efektivně své zájmy, vznikla tak řada problematických bodů, které se těžko napravuji. Často je to přímo nereálné a chyby jsou již neodstranitelné. Většinou se jedná o dopravní napojení a propojení s dalšími lokalitami. V některých případech naopak byla obec velmi aktivní a neuralgické body, včetně požadavků na vybavenost prosadila. Je také rozdíl jednat s velkým developerem a s malým. Pokud je to velká progresivní firma, tak jsou jednání těžší a je potřeba dostat na svou stranu magistrát a IPR, které mohou městské části pomoci.

Daří se získávat podporu magistrátu a IPR?

Ano, většinou se snaží brát přání a potřeby městských částí v potaz.

Velkým problémem je i zmiňovaná Náchodská ulice. Co by se mělo udělat pro její zklidnění?

Co se týče intenzity dopravy, ta se velmi těžko zmírní, to je nereálné, nemáme na to nástroje. Zklidnění neznamená, že projede méně aut, ale že se reguluje rychlost pomocí stavebních úprav a komunikace se stane příjemnější pro chodce. Je potřeba zde vybudovat v první řadě přechody s ostrůvky, aby byly bezpečné pro děti, starší či handicapované občany. Ostrůvky jsou mnohem bezpečnější, člověk nemusí rychle přebíhat silnici, aby se bezpečně dostal na druhou stranu, z ostrůvku má dobrý přehled na druhou polovinu vozovky. Dále je potřeba, aby ostrůvky byly co nejvíce osázeny zelení a nevypadaly jako betonové zátarasy. Myslím si, že je důležité vrátit na Náchodskou lidské měřítko, aby se zde chodci cítili příjemně a bezpečně.

Studie zklidnění Náchodské ulice již byla před pár lety hotová, nicméně stále se nic neděje. Na čem to nyní vázne?

Projektové práce na zklidnění Náchodské ulice stále pokračují. Odvolával se IPR Praha, který měl doplňující požadavky. Byl zde mimo jiné požadavek na cyklistický pruh, což se však neslučuje se závazným stanoviskem Policie ČR. Dále situaci zkomplikoval Covid. Věřím však, že již brzy bude vše vypořádané a začne se s realizací.

Jak se Vám líbí propojení staré části Počernic s novou zástavbou?

Myslím si, že je tady řada povedených projektů, které sem zapadají a nijak neruší, ale samozřejmě jsou i záměry, které jsou problematické. Například řadové domy na Berance jsou vnímané jako hodně zahuštěné, dopravní napojení na širší uliční síť a propojení s dalšími lokalitami je nedořešené. Něco jiného jsou i sídliště, která do původních Počernic také nezapadají, ale již jsou zde opravdu dlouho. Na druhou stranu naše sídliště jsou obklopena zelení, jsou zde různá hřiště pro malé i starší děti, dostatek stínu pro odpočinek. Počernice jsou opravdu krásné místo pro život.

Jak by se podle Vás měly Počernice dále rozvíjet?

Počernice by se měly rozvíjet především koordinovaně v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Je potřeba vždy řešit výstavbu v souvislosti s technickou infrastrukturou, občanskou vybaveností a dopravní sítí širšího okolí. Měli bychom se vyvarovat uzavřených areálových komunikací, dbát na dostatečnou propustnost v území, komfort a bezpečnost pro pěší a cyklisty. Musíme také dbát na kvalitu veřejného prostranství, dostatek vzrostlé vegetace pro lepší mikroklima a zamezení tepelných ostrovů.

Jaké místo v Počernicích máte nejraději? Kam ráda chodíte?

Mám moc ráda Svépravice a jejích okolí. Poslední dobou chodím nejraději na procházky kolem Biologických rybníků. Moc hezký je i Chvalský zámek a jeho okolí.

Co patří mezi Vaše koníčky?

Mým největším koníčkem je teď moje rodina. Máme dvě malé děti, kterým věnujeme veškerý volný čas. Dalším mým velkým koníčkem je moje povolání.

Lenka Bartáková, redaktorka

Prev Aktivity projektu MAP II v době pandemie Covid-19
Next Rozloučení s Hubertem Antesem