Lenka Barešová: Gymnastickou halu opravdu potřebujeme

Paní Lenka Barešová se gymnastice věnuje od svých devíti let a láska k tomuto sportu se jí stala životní náplní. I když už vlastní sportovní kariéru dávno pověsila na hřebík, přesto působila dlouho jako trenérka a rozhodčí a již  řadu let  pracuje  jako předsedkyně  oddílu sportovní gymnastiky.

Paní Barešová, prozraďte nám, kdy jste začala s gymnastikou?

To už je opravdu dávno, bylo mi devět let, když jsem přišla do sportovního gymnastického oddílu v Kolíně, kde jsem tehdy bydlela a trénovala  až do doby, když jsem  se dostala  v devatenácti  letech na vysokou školu do Prahy. Tady jsem trénovala ve  Slávii VŠ u trenéra Jaroslava Šťastného, což byl opravdu skvělý trenér a já jsem ráda, že jsem ho mohla poznat a trénovat pod ním až do mých 23 let.

Proč jste pak s aktivním závoděním přestala?

Byla jsem už na gymnastiku zkrátka stará. Na mistrovství republiky jsem už byla nejstarší a ani dnes se tak dlouho nezávodí. Tehdy jsem třikrát obhájila nejvyšší mistrovskou třídu, kterou bylo možné získat.

Jaké jste měla v době aktivního závodění úspěchy?

Tak nějaké byly, vyhrála jsem krajské závody, v první třídě dospělé kategorie jsem byla čtvrtá na mistrovství republiky a v mistrovské třídě jsem na republice skončila jedenáctá.

Jak vnímáte rozdíl gymnastiky tenkrát a nyní, v čem všem se změnila?

Rozdíl vidím  hlavně v obtížnosti. Naučit se prvky střední a nejvyšší obtížnosti vyžaduje od každé gymnastky velkou koncentraci, houževnatost a odvahu.  Děvčata začínají mnohem dříve,  než například začínala s gymnastikou Věra Čáslavská, která  se věnovala nejdříve krasobruslení a baletu a v gymnastice začala trénovat a závodit až v patnácti letech. Dnes se začíná trénovat o deset let dříve a mnoho mladých gymnastek právě okolo patnáctého roku věku  končí.

Proč končí tak brzy?

Tréninky jsou opravdu velmi náročné, a to nejen fyzicky, ale také  časově.  Jakmile jdou děvčata na střední školu, tak zjišťují, že už se nedá skloubit plnohodnotný trénink a zároveň studium. Aby podávala dobré výkony, tak musí trénovat dvoufázově čtyři, pět hodin každý den. A to není zrovna jednoduché. Pak si musí vybrat, jestli se budou věnovat hlavně sportu nebo studiu. Když jsem byla ve výběru olympijských nadějí, tak jsem trénovala denně tři až čtyři hodiny.

Jak často trénují vaše děvčata?

V Počernicích trénujeme většinou třikrát týdně tři hodiny včetně přípravy a úklidu nářadí, přičemž na vlastní  trénink připadá 2,5 hodiny. Když mají děvčata před závody, tak mohou trénovat  čtyři i pět dní v týdnu. Dva dny máme pouze 2 hodiny pro přípravu nářadí, trénink a opětovný úklid, takže na trénink moc času nezbyde.

Kolik máte v oddíle celkem gymnastek?

V současné době čítá náš oddíl SG a aerobiku celkem 153 členů, dospělých je 35. Začínáme trénovat s dětmi od  pěti let a gymnastky  jsou rozděleny do různých věkových a výkonnostních skupin.

 

Máte dostatek trenérů?

V současné době máme 19 aktivních trenérů , pravidelně 3x týdně trénuje šest,  ostatní  docházejí jednou až dvakrát týdně.

Vaše děvčata jsou velmi úspěšná, jak si stojí v republikovém měřítku?

Stojí si velmi dobře,  často  se umísťují na medailových pozicích, zejména na různých pohárových soutěžích. Rozhodně na ně můžeme být pyšní.

Máte nějakou odchovankyni, na kterou jste obzvlášť pyšná?

Určitě, třeba na Veroniku Švábovou, která byla v jednotlivkyních na mistrovství republiky před třemi lety druhá ve své kategorii a stále trénuje, i když má rok před maturitou.

Vidíte hned na malé holčičce, která k vám přijde, že bude talent?

U některých děvčátek to poznáme hned, když je přijímáme. Pomocí  vhodných testů  zjistíme, jakou májí  sílu, rozsah, odraz, jak  umí  běhat… U některých to chce určitou dobu  pro rozkoukání.

Do kroužku si dívky vybíráte, kolik jich musíte každý rok odmítnout?

U těch maličkých necháme delší čas, abychom vyzkoušeli, jak jsou učenlivé, takže na začátku jich přijmeme víc a v průběhu jednoho dvou měsíců se to často samo vykrystalizuje. Pokud zjistíme, že se holčička na gymnastiku nehodí, doporučíme jiné sportovní odvětví.

Ano, poslední dva roky jsme museli  odmítat nové zájemkyně, z důvodu omezené kapacity tréninkových hodin, které máme k dispozici.

Proč nemáte oddíl i chlapců? Není mezi nimi zájem?

Zájem by byl, ale nebyly kapacity a hlavně vybavení.  Druhý rok máme v oddíle 9 chlapečků, se kterými pracují dvě naše bývalé závodnice, které začaly s vlastními syny a k nim se připojilo 7 dalších chlapců. Problém je ale hlavně s nářadím, které pro ně nemáme. Pro chlapce bychom potřebovali kruhy, mužská bradla, koně na šíř. Navíc prostorově bychom to s dalším nářadím už vůbec nezvládli. Do tělocvičny se nám  vejde pouze nářadí pro ženy.

Velký problém u vás je, že musíte před každým tréninkem všechno nářadí připravit a pak zase složit.

To je náš největší problém. Příprava a úklid nářadí zabere víc než půl hodiny každý trénink. Připravujeme přeskok – rozběhový pás a přeskokové nářadí, bradla, která se musí zakotvit do země, bradlovou žerď, 7 kladin, rozběhový reutrový pás, který se skládá z jednotlivých desek a koberců. Samozřejmě ke všem nářadím musí přijít žíněnky a duchny. I děti musí přidat své síly.

Již  od 70. let usilujeme o specializovanou halu, kde bychom měli všechno nářadí stále připravené a mohli se tak věnovat celou dobu tréninku, především dětem. Prostná se cvičí na prostoru 12 x12 m, reutrovou podlahu máme, ale není myslitelné ji každý trénink stavět, neboť postavení  jen tohoto prostoru trvá hodinu a navíc častým stavěním se jednotlivé desky ničí. Stavíme proto jen 2x ročně. Prostná trénujeme pouze na pásu, což není ideální.

V tělocvičně rovněž chybí molitanová jáma, která je nezbytná pro nácvik  vyšší a vysoké obtížnosti. Pro nácvik těchto prvků musí naše děvčata dojíždět do jiných tělocvičen v Praze i mimo Prahu, zejména o víkendech, pokud seženeme volnou kapacitu.

 

Zažádali jste o dotaci na stavbu gymnastické haly, v jakém je to nyní stádiu?

Za TJ Sokol jsme zažádali o dva granty, jeden na hl. m. Prahu, který nám nebyl schválen. Žádost podáme na rok 2018 znovu s projektem, který se právě dopracovává.

Druhá žádost byla podána na  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kde nemáme zatím bližší informace. Každopádně věříme, že dotaci dostaneme, jelikož se do sportu nyní  uvolňuje více financí.

Celý projekt výstavby gymnastické tělocvičny je finančně méně náročný, neboť celý pozemek dává TJ Sokol k dispozici a tento pozemek je již zasíťovaný.

Pokud se nám náš záměr  podaří, tak v Počernicích ve Chvalkovické ulici vznikne opravdu krásné sportovní středisko, které již řadu let slouží míčovým hrám. V budoucnu  může sloužit nejen  gymnastice a aerobiku, ale i např. úpolovým sportům a ostatním venkovním aktivitám pro občany Horních Počernic.

Navíc by se uvolnilo celkem 13 hodin ve velké tělocvičně a ve dvou malých sálcích v ZŠ Ratibořická pro další pohybové aktivity, např. míčové hry.

Lenka Bartáková