3 dny po ukřižování Ježíše zvoní mobil…
Máří I
Ano? (…)
Kdo volá? (…)
Moment… Máří? (…)
Počkej, uklidni se… Všechno mi řekneš, jen nejdřív zpomal… Postupně… Kde jsi? (…)
V zahradě… Jaké? (…)
U hrobu? Počkej… Proč tam chodíš? Vždyť jsem ti jasně říkala, ať tam sama nechodíš. (…)
Jo jsou s tebou Salome a Jana? (…)
Která Marie? Od Jakuba? Hele, vůbec ti nerozumím, tady je děsnej signál. (…)
No dobře… Ale proč tam chodíš?
(…) (…) (…)
Jak to, vy jste ho nestihly pomazat před sobotou? (…)
No dobře, prostě nestihly… Stejně si myslím, že by se to nařízení mělo zrušit. Teda jako zmírnit. Šábes je šábes, ale hniloba je hniloba, to mi žádnej rabi nevymluví… Nebo by aspoň měla bejt nějaká výjimka pro vdovy a matky vod dětí, dyť Adonaj, požehnaný buď jeho jméno, na ně bral dycky ohled. (…)
Jak že to už není důležitý? Hele, dycky když někdo umře, je to strašný. A já si myslim – ne, nepřerušuj mě – že na to maj bejt zákonný výjimky. (…)
Jak není co? (…)
Není co pomazat? Co to meleš? (…)
Že tělo není? Já zapomněla na ten kámen. Vy ste neřekly chlapům, ať to vodvalej? Teda na Petra nikdy nebylo spolehnutí, dycky měl plno řečí a pak skutek utek. Ale teď by se moh snažit, když to tak zvrtal. (…)
Nezastávej se ho pořád! Že tam jde? No to je brzo.
Jak že to stejně není podstatný? (…)
Že tam ten šutr nebyl? A kde by asi tak byl?! (…)
Kdo? (A do chrámový opony…)
Mařenko, drahoušku, uklidni se. To se ti něco zdálo. Já vím, žes ho měla ráda a tři noci jsi nespala… Andělé jsou v Tóře, sem tam v prorocích, ale už jsi slyšela, že by mluvili se ženskejma? (Ta holka se dočista pomátla…)
Ne, já tě poslouchám. (…)
(…) (…) (…)
Takže mi chceš říct, že ste přišly do zahrady, najednou se všechno začalo třást, vojáci si u toho dávaj dvacet a jen tak si k vám začne mluvit anděl. (…)
Počkej, on vám řekl: Nebojte se? To zní fakt jak anděl… A že hrob byl prázdný? (…)
Drahoušku, chvíli si sedni, já se ti za chvilku ozvu, volá mi Petr…
Petr
Petře, prosím tě, volala mi Máří Magdaléna a je to nějaký zmatený, prosím tě, je potřeba ji vyzvednout v zahradě u hrobu, je nějak mimo. (…)
Že už jsi na cestě? Haleluja…
(…) (…) (…)
Počkej, ty jí věříš?
(…) (…) (…)
Že to Ježíš říkal předem? Ale to musel myslet obrazně…
Počkej, zase mi volá Máří…
Máří II
Tak… Mluvila jsem s Petrem, prý jde za vámi. (…)
Že jste ho už potkaly? (…)
Jo, ne Petra, Ježíše? Jsem z toho celá divá, to se nějak vysvětlí. (…)
Hele, něco si přehodím, a jdu za tebou, to se nějak vysvětlí… Nikam nechoď, počkej s holkama, do hodiny jsem tam…
Biblický originál: Evangelium podle Lukáše, kap. 24
Ze všech církví vás zveme k naslouchání velikonočního příběhu – v zahradách i v televizi, po telefonu i po chatu, v kostelích a modlitebnách! Snad se aspoň něco trochu vysvětlí…
Alžběta Hanychová,
farářka Českobratrské církve evangelické
