Tato otázka je předmětem vášnivých debat už řadu let. Chodci na chodníku cyklisty nevidí rádi, cítí se jimi být ohroženi. Někteří neukáznění jezdci na kole se podle nich po chodnících řítí neúměrnou rychlostí a s nedostatečným odstupem od ostatních. To je pro pěší samozřejmě nepříjemné. Na druhou stranu cyklisté se s podobným nedostatkem ohleduplnosti setkávají na silnicích ze strany řidičů motorových vozidel. V některých případech se tedy nelze divit, že pro svou jízdu raději volí pro ně zakázaný chodník. Z pohledu zákona je ale tato situace jednoznačná: cyklista na chodník nepatří.
Po chodníku jedině ve vyznačených úsecích
Obecně je jízda po chodníku zákonem zakázaná – chodník je totiž určen výlučně k pohybu chodců. I zde ale existuje výjimka: jsou jí úseky, ve kterých je pohyb cyklistů po chodníku výslovně povolen dodatkovou tabulkou „Stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol“. „Jde zejména o místa, kde pro bezpečnou jízdu cyklistů nelze vyčlenit dostatečně velký prostor ve vozovce a přilehlý chodník je zároveň poměrně málo frekventovaný,“ uvádí David Horatius, specialista z odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, který nedávno spustil osvětovou kampaň Jezdím jako člověk na zvýšení vzájemné ohleduplnosti účastníků provozu.
I když je průjezd na kole vyznačeným úsekem na chodníku povolen, cyklisté musí stále pamatovat na to, že po něm nesmí jet stejným stylem jako po silnici. Cyklista se po chodníku musí pohybovat úměrně pomalou rychlostí, a to maximálně 20 km/hod. Svou rychlost by měl zároveň přizpůsobit tomu, kolik chodců se zrovna na chodníku nachází. „I zde stále platí, že chodník je určen v první řadě k pohybu chodců, které cyklista v žádném případě nesmí ohrozit. A to i kdyby kvůli tomu musel úplně zastavit nebo sesednout z kola,“ vysvětluje David Horatius.
Pravidlo platí i pro děti
Do veřejného povědomí se poměrně silně vžilo přesvědčení, že po chodníku smí bez výhrad jezdit děti do 10 let. To ale není tak úplně pravda. Zákon o provozu na pozemních komunikacích sice říká, že „dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.“ To ale neznamená, že by byla možnost jízdy po chodníku u dětí obecně platným pravidlem. „I pro děti platí, že mohou jet pouze po vyznačených úsecích, kde je vjezd kol výslovně povolen. V těchto úsecích však na rozdíl od vozovky mohou jet bez dozoru,“ upřesňuje David Horatius.
Jízda ve vozovce má své výhody
Kromě toho, že zákaz jízdy po chodníku je jedno z platných pravidel silničního provozu, pro cyklisty má i nepopiratelné výhody.
- Přednost v jízdě
Cyklista, který jede po silnici, má v provozu stejná práva a povinnosti jako řidič motorového vozidla, zatímco při jízdě po chodníku nikoli. Pokud by potřeboval z chodníku překonat vedlejší komunikaci po přechodu pro chodce, neměl by na kole stejnou přednost, jako kdyby křížil vedlejší ulici po silnici. Na přechodu pro chodce mají přednost pouze pěší, a tak by cyklista musel sesednout z kola a pokračovat na druhou stranu jako chodec. Naopak na silnici může rovnou plynuje pokračovat po hlavní.
- Delší zelená
Na většině světelných semaforů svítí řidičům motorových vozidel zelená déle než chodcům. Pokud tedy pojede cyklista po silnici spolu s auty, bude mít na průjezd křižovatkou více času. Nebude se tak muset stresovat tím, že pár vteřin po rozsvícení zelené na semaforu pro chodce opět blikne zpátky červená.
- Rychlejší průjezd křižovatkou
Pokud je na křižovatce více přechodů, semafory jsou zpravidla nastavené tak, aby na sebe navazovaly. To znamená, že pokud bude cyklista přejíždět přechody pro chodce, dostane se na druhou stranu mnohem rychleji než pěší, pro které je signalizace nastavena. Cyklista tak bude muset na každém segmentu čekat na zelenou. Pokud však pojede po silnici spolu s auty, semafory projede plynule.
