Věra Rosendorfová, trenérka, rozhodčí a funkcionářka oddílu sportovní gymnastiky zemřela v pondělí 5. 4. 2021 ve věku 90 let.
Byla místní rodačkou a celý život prožila v Horních Počernicích. Po absolvování základní školy se vyučila švadlenou a 10 let pracovala v Panaru jako šička. Později byla zaměstnána v Xaverovské drůbežárně, kde pracovala až do důchodového věku.
Od dětství sportovala, nejprve docházela na tzv. „letňák“ – dnes tenisový areál, kde provozovala atletiku, volejbal a hrála tenis. Ten jí učaroval a Věra u něj vydržela velmi dlouho, ještě jako veteránka se účastnila tenisových soutěží.
Od mládí byla členkou počernického Sokola, nejdříve jako cvičenka, později jako cvičitelka. S nářaďovým tělocvikem začínala v tělocvičně U Hyků, později se cvičilo v tělocvičně ve Svépravicích, kterou stavěl otec jejího manžela tak, že přestěhovali dřevěnou sokolovnu z Hloubětína. Cvičilo se na kruzích, bradlech, kladině, skákalo se přes kozu, přes koně i přeskokový stůl. Aby se mohlo v zimě cvičit, bylo nutné roztopit velká černá kamna. Tělocvičnu navštěvovali chlapci i dívky.
Věra působila také jako cvičitelka dívek a žen, se kterými nacvičovala na hromadná vystoupení. Poprvé v roce 1948, kdy jí bylo 18 let, nacvičila skladbu dorostenek na poslední, 11. sokolský slet a později od roku 1955 skladby žen a dorostenek na všechny spartakiády.
V roce 1953 založil Jeroným Šafář oddíl sportovní gymnastiky pod TJ Sokol Horní Počernice a Věra se stala spoluzakladatelkou. S trénováním začínali především chlapci, děvčata se přidala později. Trénovalo se nejprve ve svépravické tělocvičně, v 60. letech se oddíl přestěhoval do nově postavené tělocvičny při ZŠ Ratibořická.
Od té doby Věra řadu let společně se svým mužem Antonínem a později i s dcerou Věrou a synem Lubošem nepřetržitě a obětavě 3x – 4x týdně trénovala mladé gymnastky a zajišťovala chod oddílu. Ještě v roce 2015 pravidelně docházela do tělocvičny a připravovala malé holčičky.
Gymnastika v době jejího působení dosáhla řadu úspěchů nejen v krajských přeborech, kde se naše svěřenkyně mnohokrát umístily na prvních místech, ale i na republikové úrovni. Poprvé v roce 1975 se družstvo mladších žákyň ve složení: K. Bartošková, P. Beránková, K. Struchmančuková, M. Švejnohová stalo přebornicemi republiky, později se H. Warausová stala 2x přebornicí republiky v kategorii dorostenek a M. Křivánková vybojovala rovněž přebornický titul v kategorii juniorek.
Věra se věnovala i nácviku řady pódiových skladeb, ke kterým vymýšlela choreografii a tyto skladby pak děvčata předváděla na různých sportovních i společenských akcích.
Oddíl se během doby, kdy byla vedoucí trenérkou, pomalu rozrůstal až do velikosti více než 150 členů a ona sama vychovala stovky gymnastek.
V letních měsících jezdila se svými svěřenkyněmi na gymnastická soustředění do Dolního Bousova, která pořádal oddíl SG z Mladé Boleslavi, účastnila se i stanových výcvikových táborů, které pořádal náš oddíl řadu let i pro ostatní oddíly TJ, kde ochotně pomáhala v polní kuchyni a stačila i trénovat holčičky.
V rekonstruovaném Chvalském zámku byli manželé Rosendorfovi v roce 2010 oceněni místní samosprávou titulem „Zasloužilý pracovník v pedagogické činnosti“.
V květnu 2013 obdržela Věra ocenění „Trenérka roku“ udělované Českým olympijským výborem za přínos žen, které se věnují trénování dětí, talentovaných i profesionálních sportovkyň a sportovců.
Celý život toužila po specializované sportovně-gymnastické tělocvičně, kde by bylo nářadí stabilně postavené a nemuselo se připravovat a uklízet každý trénink. V 80. letech měl náš oddíl již krůček k zahájení stavby takové tělocvičny, ale pak se bohužel nenašlo potřebné množství peněz. V poslední době máme opět naději na vybudování takové tělocvičny, projekt je připraven, ale opět chybí příslušné finance. Věra byla s projektem seznámena, ale bohužel realizace se už nedočkala.
Loni v září oslavila 90 let, oddíl SG pro ni připravil oslavu, na které nechyběla gymnastická veřejnost nejen z Horních Počernic, ale sešlo se i mnoho generací bývalých gymnastek, trenérských kolegů, kolegyň a kamarádů. Věra si tuto oslavu patřičně užila.
Do poslední chvíle byla pozitivní, činorodá a dobře naladěná, i když stále vzpomínala na Toníka, který jí již dva roky ohromně chyběl.
Věra byla mimořádný člověk. Jak řekla i její celoživotní kamarádka Naďa Housková:
„Takový dobrý, obětavý a spravedlivý člověk se málokdy najde.“
Milá Věruško,
moc nám už teď chybíš, nikdy nezapomeneme na Tvůj úsměv a životní elán.
Oddíl SG a celá TJ Sokol Horní Počernice včetně potomků Luboše a Věry
