Pomoci včelám může každý z vás

Pomoci včelám může každý z vás

Včely provází jejich život již po třetí generaci, kdy po válce děda s otcem založili rodinné včelařství. Jitka Weberová se rozhodla pokračovat v této tradici a včely jsou její prací i koníčkem.

 rozhovor-vcely-7

Kdy jste se začala zajímat o včelaření a co vás k tomu vedlo?

Naše rodinné včelařství založil můj tatínek s mým dědem v roce 1945. Se včelkami jsem doslova vyrůstala a před několika lety jsem definitivně podpořila rozvoj našeho rodinného včelařství. Vystudovala jsem při té příležitosti obor včelař na Středním odborném učilišti včelařském v Nasavrkách a nyní pokračuji v nástavbovém studiu Ekologie a včelařství, včela a udržitelnost životního prostředí. Takže na začátku byla rodinná tradice, ale také můj celoživotní zájem o přírodu a biologii.

Kolik včelařů je u nás v Horních Počernicích? 

V Horních Počernicích je nás několik desítek včelařů. Včelaři jsou registrováni prostřednictvím Českomoravské společnosti chovatelů a sdružují se zpravidla ve spolcích jako je Český svazu včelařů nebo Pracovní společnost nástavkových včelařů. Někteří přátelé (včelaři se mezi sebou oslovují slovem „přítel“, pozn. autora) včelaří i bez zázemí svazu (ČSV) nebo společnosti (PSNV).

Poslední dobou zažívá včelaření a celkově i poptávka po kvalitním domácím medu doslova boom. Čím si to vysvětlujete?

Je to záležitost životního stylu a zájmu nás mnoha o přiblížení se přírodě. Stěhujeme se za město, do rodinných domků se zahrádkami a tam zkrátka včely patří – především jako opylovatelé ovocných stromů a keřů i dalších rostlin – například jabloní, třešní, slivoní, malin, jahod a podobně. Když zakládal včelařství můj dědeček, byly včely ve vsi tradičně u školy a na faře, ale byly také u prostých chalup. Téměř u každé byl nějaký úl nebo alespoň historický, z generace na generaci děděný, klát. Med je potravina přírodního původu, která kromě fruktózy a glukózy obsahuje různé zdraví prospěšné látky, vitaminy, minerály, stopové prvky a hlavně enzymy. A med chutná! Všichni víme, jak se, už někdy začátkem října, když slovy klasika začne „foukat ze strnišť”, těšíme na pěkný hrnek čaje s medem a citronem.

Dá se kvalitně včelařit i ve městě? Nemá negativní vliv na med městské ovzduší? 

Včelaření ve městě je stejně přirozené jako na venkově. Ve městě je mnoho parků a zahrad, jejichž stromy, keře a rostliny chtějí být opyleny, aby naplnily jednu ze základních podmínek života – tedy rozmnožování a vznik nových generací. Naštěstí se nám včely a včelařství po desetiletích útlumu do měst vrací a osvícení mezi včelaři neváhají umístit včelstva na roztodivná stanoviště jako jsou střecha Národní divadla, banky a office centra. I střecha Národního zemědělského muzea se pyšní několika úly. Experimentálně bylo ověřeno, že včela nepřenáší zplodiny, dokonce ani těžké kovy z okolního prostředí do medu. Med je přírodní produkt, který je nepostižený civilizací, je to prostě zvláštní přírodní „zlato”.

Co je potřeba k tomu, aby si člověk založil včelstvo? Dá se dobře včelařit i na malém pozemku?

Včelstvo se dá koupit od včelaře, kterého známe nebo na inzerát. Prostá koupě včelstva však není ten správný postup pro začínajícího včelaře. Včelař – začátečník by si měl opatřit včelařskou literaturu, vybavit se znalostmi o biologii včely medonosné, včelařství – tedy zootechnice, ošetřování a chovu včelstev a v neposlední řadě se seznámit s nemocemi včel a s příslušnou veterinární legislativou. Dříve se včelařství předávalo z generace na generaci. Dnes doporučujeme, najít si „svého“ včelaře jako školitele či mentora. To je i jedna ze služeb našeho Rodinného včelařství, již u nás vystudovalo několik nových včelařů, kterým jsme pomohli založit jejich chovy a těšit se z prvních včelařských úspěchů. Včela medonosná se pohybuje v doletové vzdálenosti přibližně 2 – 5 km, výjimečně 8 – 10 km od svého stanoviště. Takovou zahradu stejně nikdo z nás nemá. Pozemek může být jakýkoliv, důležité je, aby výlet z úlu (včelařsky česno) byl orientován na východ až jih, ideálně jihovýchod. Stanoviště by mělo být přiměřeně slunné, ale také by mělo mít šanci zastínění v určité části dne. Nemělo by být umístěno na návětrné straně. Velmi důležitým parametrem je přístup k vodě. Pro včely, jako pro všechny živé organismy, je voda určující podmínkou života. Umístění včelstev by mělo respektovat sousedské vztahy, to znamená neumísťujeme úly česny s výletem přímo na souseda, stejně tak nemíříme česny na frekventovaný chodník či komunikaci. Souseda dobrý včelař rád po medobraní podaruje sklenicí medu.

rozhovor-vcely-6

Často byla se včelami negativně spojována řepka, která je všude v okolí. Je opravdu pro včely tak nekvalitní?

Rostlina Řepka olejná (Brassica napus L.) za to tak trochu nemůže. Jedná se o rostlinu odborně řečeno „včelařsky významnou”, která poskytuje našim včelám v období zhruba od poloviny dubna do poloviny května (podle oblasti) velice přínosnou včelí pastvu jak nektarovou, tak pylovou. Řepkový med je kvalitní, obsahuje vysoké množství výživných látek, jako každý květový med (především bílkovinné povahy z pylových zrn) avšak má lehkou spotřebitelskou nevýhodu, brzy krystalizuje a je „světlý”. Jako každý květový med je méně vhodný pro alergiky, protože obsahuje pylová zrna. Na druhé straně je velmi vhodný pro seniory, rekonvalescenty, pacienty po velkých úrazech nebo chemoterapiích. Doplní tělu přirozené enzymy (proces léčení), minerální látky, vitaminy ale také bílkoviny z pylových zrn. Problém řepky u nás není včelařským problémem, dokud se nedostaneme k používání tzv. koktejlů na ochranu rostlin. Naneštěstí, ročně je pravidelně evidováno několik případů hromadných úhynů včelstev v důsledku použití těchto prostředků. To, co je v dalším směru problematické ve vztahu k řepce, je otázkou spíše zemědělské politiky státu. Jedná se o nedostatečnou rozmanitost v pěstování zemědělských plodin v krajině, převažující výměry řepky, pšenice a kukuřice a v podstatě zánik tradičních osevních postupů se zařazením vikvovitých rostlin, jeteltravních směsek a okopanin.

Jaký dopad mají na včely a kvalitu medu pesticidy a různé chemické postřiky proti škůdcům rostlin?

Dopad těchto prostředků na včely je fatální. Zpravidla dojde u včely medonosné k ucpání vzdušnicového systému, což je dýchací orgán včely. Včely umírají, aniž by byly schopny doletět k úlu či umírají „skoro doma” na česně či v blízkosti úlu. Je to pohled, který dovede rozplakat. Někdy vidíme i včely, které mají slepená křídla, zalepené oči a hynou. Víte, včelař se od začátku učí šetřit každou včelku, se včelkami žijeme, pracujeme opatrně a husím peříčkem je ometáme, abychom nepoškodili ani jedno včelí tělíčko, a pak se nám přihodí tohle… Naštěstí jsme u nás v přátelském kontaktu se sedláky hospodařícími v našem okolí (například Ing. Stanislav Němec, MBA, Radonice) a doufáme, že se nám podobné neštěstí, které se stalo letos v Moravskoslezském kraji, vyhne.

 

Co u nás v Horních Počernicích ohrožuje včely nejvíce? 

Horní Počernice jsou velmi úrodnou lokalitou, jsme vzdáleni jenom několik kilometrů od Labe a jeho soutoku s Jizerou, máme zde úrodnou převážně písčito-hlinitou půdu. Z hlediska včelí pastvy máme již plodné předjaří a brzy zde začíná jaro. Obecně lze říci, že máme velice dobré podmínky pro jarní rozvoj včelstev, což je předpoklad úspěšného chovu. Úskalím je období vrcholného léta a podletí. Lípy odkvetly, sem tam se objeví pole slunečnice, ale jinak se včelí pastva skládá z různých kvetoucích rostlin na zahrádkách, jetele plazivého (bílého), pámelníku, loubince, břečťanu, zlatobýlu a podobně. Je to již pastva chudší. Je potřeba myslet na každém kroku na to, abychom vysazovali v naší lokalitě rostliny, stromy a keře, které obohatí včelí pastvu na sklonku léta. Pro včelstva je toto období klíčové z hlediska přípravy na zimu, líhnutí tzv. zimních včel a kvality přezimování. Pro včelaře je důležité, aby v naší lokalitě mysleli na včasné pokrmení včelstev s ohledem na správnou zootechnickou praxi. To umožní podnícení plodování matek a zároveň omezí loupeže mezi jednotlivými včelstvy, které jsou pro toto období typické a může při nich dojít k četným ztrátám.

rozhovor-vcely

Letos se hodně řešilo nesekání trávníků a zakládání luk nejen kvůli boji proti suchu, ale také právě kvůli včelám a hmyzu. Jak se vám tento trend líbí?

To je velice správný přístup, louky a diverzifikované porosty pro včelstva a další hmyz i malé obratlovce moc potřebujeme. Myslím si, že lze najít mnoho kompromisů, jak udělat zahradu krásnou a zároveň v ní ponechat porosty odkvést tak, aby umožnily život jejich obyvatelům a samy také mohly odkvést a vysemenit se a aby tak nastala jejich přirozená obnova. Koneckonců každoroční přisévaní anglického trávníku osivem z obchodu vyjde na pěkné peníze! Oproti tomu, příroda, když se s ní přátelíme, umí mechanismy své obnovy sama.

V Počernicích vzniklo hodně záhonů s květinami a bylinkami. Vítáte tuto iniciativu úřadu?

Toto úsilí našeho úřadu je skvělé a moc si ho vážím. Bylo by fajn, kdyby se nám všem tento trend tak zalíbil, že budeme všichni někde něco vysazovat, vysévat, zalévat, okopávat a opečovávat. Pomůžeme tím sami sobě. Na druhou stranu, ráda bych zde upozornila na jeden nedobrý zvyk. V mém bezprostředním okolí se v letošním roce rozhodli 3 majitelé pozemků, budoucí stavebníci, k demolici původních staveb nebo porostů na pozemcích a zahradách za účelem přípravy pozemků ke stavbě. Toto se stalo v jarních měsících – březnu, dubnu. Na pozemky najely bagry a skupiny zahraničních pracovníků a velmi necitelně zrušili tamní porosty. V jednom případě se dokonce jednalo o velmi cennou ovocnou zahradu, která pouze potřebovala potřebnou odbornou péči. Stavebníci dodnes stavby nezahájili, ale naše příroda přišla o porosty, které se mohly zasloužit ještě o udržení vody v krajině a naše včely mohly mít o něco bohatší pastvu a nikoliv „měsíční krajinu”. Navrhuji, abychom hledali nástroj, jak proškolit stavebníky a pomoci jim s udržitelným zacházením s pozemkem a jeho porosty při přípravě a průběhu stavby.

Jak můžou včelám pomoci ostatní obyvatelé?

Je to právě ono vysazování, vysévání a péče o porosty, péče o naše zahrady a zahrádky. Včelařství je pracná a náročná činnost. Včelaři se věnují svým chovům po mnoho měsíců v roce často dnes a denně. Našim včelám pomůže i to, když si obyvatelé najdou každý „svého včelaře” a omezí sporné nákupy levného medu, který je mnohdy směsný a často pochází z exotických zemí jako jsou státy Střední Ameriky nebo státy na východ od nás. Je potřeba vědět, že tyto medy jsou při transportu vystaveny méně vhodným fyzikálním podmínkám skladování a pokud by pro jejich použití neplatila zmírněná norma – nikdy by se do distribuce u nás nedostaly.

Nechystáte založení včelařského kroužku či jinou osvětovou akci pro veřejnost?

 

Ano, plánujeme otevření včelařského kroužku i cyklus přednášek pro veřejnost. Jsme ve fázi, kdy připravujeme plán na novou sezonu. Včelařský rok totiž začíná podletím, což je právě toto období. Konkrétní plán bude připraven během srpna a budeme rádi, když nám spolupráce s HZP umožní jej zveřejnit.

Lenka Bartáková

 

Prev Mezinárodní mistrovství České republiky a Rakouska a Mistrovství chovatelů belgických ovčáků 
Next HoPo v novém opět pozdraví Mezilesí!