Putování s Pražským uličníkem

Putování s Pražským uličníkem

Naše putování pokračuje, doufám, že i v dnešní části najdete zajímavé – a třeba i dosud neznámé informace.

Další zvláštnost je ze Svépravic. Tady se jedna z místních ulic dnes jmenuje Bratranců Veverkových, tedy po bratrancích Františku a Václavu Veverkových, kteří v roce 1827 vynalezli známé ruchadlo – nástroj k obdělávání zemědělské půdy. Ta ulice byla neznámo kým v minulosti chybně pojmenována Bratří Veverků a teprve po roce 1990 na popud zdejší samosprávy přejmenována podle skutečného vztahu obou příbuzných. Tady byla oprava pojmenování zcela nutná, a tak se měnily i doklady a všechno, co ke správné adrese patří.

I další zvláštnost je z oblasti Svépravic. A také její jméno nese zdejší základní škola. Jde o ulici Spojenců. Tento název byl i v rozsahu celého hlavního města vskutku originální, a přestože se těmto faktickým spojencům, tedy spojeneckým státům bojujícím proti fašismu za druhé světové války, po roce 1948 příliš nepřálo, zůstala ulice Spojenců i po připojení Horních Počernic k Praze v roce 1974 zachována.

Jinou zajímavostí v dnešním stavu pojmenování je osud bývalých návsí našich obcí, nakonec spojených v jeden městys, město a posléze městskou část Horní Počernice a správní obvod Praha 20. Ani jedna z bývalých návsí zdejších spojených obcí – Chval, Svépravic, Horních Počernic i Čertous toto pojmenování nenese. To by asi nebylo neobvyklé. I v celém hlavním městě nenajdete pojmenování, obsahující výraz náves, např. Stará náves, Dolní náves nebo jiná. Ale zvláštností zůstává, že bývalé návsi Chval, Svépravic i Čertous názvy připomínající opravdové návsi nenesou, ale nenesou ani pojmenování náměstí, zatímco bývalá náves Horních Počernic pojmenování Křovinovo náměstí nese. Inu námět pro zdejší samosprávu, jak tyto návsi i jejich názvy do systému pojmenování pražských ulic zanést.

V další části naší pouti po názvech hornopočernických ulic se zastavíme u nejmasivnější etapy pojmenování ulic, tedy v polovině sedmdesátých let minulého století, kdy byly Horní Počernice připojeny k hlavnímu městu. A vezmeme to pěkně zostra a stručně:

ulice Běluňská – dříve Šafaříkova – dostala jméno po obci Běluň, ležící severně od Jaroměře. Jedna z našich hlavních komunikací, dnes podle obce nedaleko Broumova – Božanovská, nesla ve svazku bývalé obce Svépravice název Masarykova, počátkem 50. let byla přejmenována na ul. Rudé armády. Jedna z našich nejmenších uliček v lůnu Svépravic – Brdecká – je pojmenována podle obce Brdo, ležící nedaleko Nové Paky. Další dvě ulice podobného názvu Březecká a Březovická – jsou pojmenovány podle obcí v jičínském okrese – Březka a Březovce, když jejich původní názvy zněly Nádražní (kde by se v těch končinách železnice vzala?) a Marxova, později Chodská a vzápětí opět Marxova. Ulice v srdci Svépravic – Bříšťanská – byla v roce 1976 přejmenována podle obce Bříšťany z okolí Hořic, ale její původní název byl Na Dolinách. Po spojení všech obcí do dnešních Horních Počernic byla přejmenována na Myslbekova. Další ulice ve Svépravicích – Češovská – nese jméno po stejnojmenné obci Češov, východně od Kopidlna, na cestě do Jičína. Ulice Dobrošovská byla přejmenována z pojmenování podle známého spisovatele Třebízského podle východočeské obce Dobrošov nedaleko Náchoda.  Obcí jménem Dobšická je v Čechách více. Ale jelikož známe motiv pojmenování našich ulic po roce 1974, pak vězme, že naše Dobšická je pojmenována podle Dobšic, východně od Poděbrad. Její původní jméno bylo Prokopova. Leč v tomto případě nám není jasné, podle jakého Prokopa ulice nesla své jméno. Může být dle sv. Prokopa, nebo snad jiného Prokopa, ale toho správného se nám najít nedaří. Zato ulice Dolská, pojmenovaná podle obce Dolsko, nesla dříve jméno Jungmannova, tedy po českém buditeli Josefu Jungmannovi. I původní název další ulice Domkovské je nesporný – podle Jana Ámose Komenského. Dnes je pojmenována podle vsi Domkov, teď již části obce Provodov, ležící severně od Nového Města nad Metují. Další ulice ze Svépravic nese současné jméno po obci Harcov, ležící severozápadně od České Skalice. Její původní název byl S. K. Neumanna. Další ulice je z území původní obce Horní Počernice a nese dnes jméno po vsi Hrdoňovice, ležící jižně od Nové Paky. Její původní název v samostatných Horních Počernicích byl Fůgnerova, po roce 1948 dostala jméno Sekaninova. Ulice Hřídelecká ve Svépravicích byla pojmenována podle obce Hřídelec, ležící jižně od Nové Paky. Její původní jméno bylo Revoluční, po spojení našich obcí dostala jméno Pražská. Jedna z našich vnitřních ulic Chodovická, je pojmenována podle vsi Chodovice ve východních Čechách, její původní název byl Palackého. Jedna z našich páteřních komunikací Chvalkovická je pojmenována srozumitelně podle obce Chvalkovice východně od města Jaroměře. Ale v minulosti, před spojením našich obcí, nesla jiný název v bývalé obci Horní Počernice – Veselého (snad po bývalém starostovi a říšském poslanci F. V. Veselém?) a jiný název v obci Svépravice – Havlíčkova. Teprve spojení obcí po druhé světové válce této ulici dalo název Bezručova. Jiná ulice ve Svépravicích nese jméno Jasenná, podle stejnojmenného městečka nedaleko Jaroměře. Původní název zněl Heydukova. Ulice Javornická byla pojmenována podle obce Javornice, severně od Jičína. Její původní název byl věru romantický – Pod Skalou. I nepatrná ulice Javorská v severní části Chval je pojmenována podle obce Javor ležící severozápadně od Police nad Metují, její původní název byl Havlíčkova, po spojení obcí Kubelíkova. Další ulice je Jeřická. Škoda, že nemůže tato ulice požívat bývalé jméno Sadová, které měla před spojením obcí. Už kvůli krásné  aleji v této ulici by jí tento název slušel. Ale jak jistě víme, ulic Sadová již existuje v Praze z dřívějších dob, a duplicita možná není. I pozdější jméno Revoluční by bylo duplicitní. A tak máme Jeřickou podle Jeřic, ležících východně od Hořic.

Ivan Liška, kronikář

Prev LINKA AUTOBUSU 223
Next PROGRAM KLUBU SENIORŮ NA DUBEN