Jaroslav Kočí mladší je sportovec tělem i duší, a to byl také důvod, proč vstoupil do komunální politiky. Jeho cílem bylo vytvořit v Horních Počernicích více prostoru pro sport. Jako radní má ve sdílených kompetencích informatiku, územní plán, spolkovou činnost a samozřejmě sport.
V Horních Počernicích se narodil a s krátkými přestávkami zde žije celou dobu. Prošel místními školami a v páté třídě základní školy odešel na sportovní hokejovou školu do Slavie. Následovala střední strojírenská škola, vyšší odborná škola a studium završil vysokou školou jako pedagog volného času a sportovní trenér. Rok a půl vykonával civilní službu na FZŠ Chodovická, další rok pracoval jako pedagog v mateřské školce Chodovická. Poté až do teď pracoval jako vedoucí sportovního oddělení a trenér florbalového týmu HorsePower v DDM Horní Počernice. Je ženatý a s manželkou vychovává dceru a syna.
Co pro Vás znamená sport?
Sport provází celý můj život. Je to paráda být s kamarády a bavit se pohybem, či oslavit gól nebo sehrát nějaký pěkný ťukec. V životě mám spoustu snů. Jedním byl stát se reprezentantem ČR v hokeji. To mi bohužel nevyšlo, a tak jsem chtěl založit hokejový nebo florbalový tým a třeba díky tomu si nějaký kluk splní svůj sen. Dopadlo to tak, že jsem se stal šéftrenérem florbalového týmu a hraji hokej za tým HC Horní Počernice, který před 41 lety založil Petr Jirgl starší. Nyní nosím kapitánské „céčko“, v mém případě „K“ a jsem na to hrdý. Také jsem velkým fanouškem motorsportu, hlavně rallye.
Pod místním Domem dětí a mládeže jste založil florbalový klub HorsePower, který stále vedete. Popište nám, jaká byla Vaše sportovní kariéra?
Před patnácti lety jsem založil florbalový tým a za tu dobu se nám podařilo vytvořit strukturu hráčů od šestiletých dětí až po osmnáctileté skoro chlapy. Díky obci a DDM HP za tuto příležitost. Bohužel tým mužů zatím nemáme, jelikož nám chybí hala, kde by bylo hřiště s parametry pro hru dospělých. Doufám, že se to již brzy změní s plánovanou tělocvičnou Jívanská v areálu FZŠ Chodovická.
Od dětství jsem byl stále v pohybu, zejména jsem hrál hokej a tato snaha byla korunována dvěma tituly juniorského mistra republiky s týmem HC Slavia Praha, kde jsem působil od svých začátků. S profesionálním sportem jsem skončil s příchodem rodiny a pracovních závazků. Posledních deset let hraji pro radost za HCHP.
Čeho byste s florbalovým klubem rád dosáhl?
Přeji si, aby u nás hráli místní kluci z Počernic a ne „žoldáci“ z různých koutů republiky. Aby když u nás začnou děti v šesti letech hrát, tak aby mohly hrát až do dospělosti a nejlépe ještě za veterány. Vytvořit z týmu a jejich rodiny komunitu přátel.
Nechceme profesionální tým, ale tým, kde se schází lidé z obce a mají ze hry radost. Proto taky hrajeme jen to, na co máme. V Počernicích nemáme ideální podmínky jako jinde, ale zato jsme nadšenci a hrajeme srdcem a fair play.
Jaká byla Vaše hlavní motivace pro vstup do politiky?
Hlavní motivace proč jít do politiky byla jednoduchá. Chtěl jsem pro děti více balonů, lepší žíněnky a prostory pro sport. Neměli jsme zde kvalitní podmínky pro rozvoj hornopočernického sportu. Nemáme zde Odbor sportu, ale konečně máme alespoň sportovní koordinátorku. Díky zpracování studie sportu v Horních Počernicích se potvrdilo, co zasvěcení věděli, že se o sport nikdo koncepčně nestará a chybí zde sportovní hala. Při nástupu do funkce jsem založil skupinu vedoucích sportovních klubů, abych se dostával ke skutečně relevantním informacím přímo od nich. Na základě této skupiny vzniklo setkání trenérů ve Stodole, které vzešlo z mé motivace, aby se počerničtí občané mohli spolehnout, že vedení obce má zájem, abychom zde měli kvalitní trenéry. Další důvod pro založení skupiny bylo, abychom se znali i osobně, což je taky důležité, a mohli sdílet zkušenosti. V minulosti vznikaly mezi některými kluby rozbroje a ty byly zapříčiněny i tím, že jsme se neznali.
V komunální politice jste byl za ODS a nyní za Šanci pro Počernice, nicméně vždy nezávislý.
Ano, byl jsem nezávislý za ODS, teď jsem opět jako nezávislý za Šanci pro Počernice. Snažím se hrát za tým Horní Počernice, ve spolupráci se stranou nebo politickým uskupením.
Co máte za kompetence a s kým je sdílíte?
S kolegou Zbyňkem Římalem mám IT, spolkovou činnost s Petrem Růžičkou a územní plán s Jindřichem Juklem a sport mám sám.
Územní plán je mi blízký, jelikož si přeji rozvoj obce, mám rád mapy a jsem cyklista a ten se dostane na různá místa. Někteří bydlí například na západě a vůbec neví, co se děje na východě. Díky mým toulkám po území znám katastr poměrně dobře, a to usnadňuje přemýšlet o některých projektech komplexně. Můj sen je tady vybudovat skatepark, místo pro lední bruslení nebo halu pro esport. To je ideální propojení sportu a IT, což je ve světě celkem rychle se rozvíjející odvětví.
Jaké změny nás čekají v oblasti IT?
Chystáme nové webové stránky. Připravujeme ZFO formuláře, díky nimž by se všechny žádosti o dotace podávaly elektronicky. Tím ušetříme práci našim úředníkům a zjednodušíme podávání žádostí spolkům. Je potřeba, aby i díky covidu, mohlo být co nejvíce věcí děláno online. Chceme, aby celé Počernice byly pokryty optickými sítěmi a byl tady rychlý a silný internet. I díky distanční výuce jsme zjistili, že máme velmi pomalé sítě, které neodpovídají požadavkům dnešní doby. A není to jen distanční výuka, ale i práce z domova, online zastupitelstvo a další požadavky, které si nynější covidová doba žádá. Momentálně jsme v jednání s firmou, která byla nadšená, že jsme ji jako městská část oslovili a díky tomu se o Počernice začala více zajímat. Připravují podklady, které optické sítě zde jsou a kde je bude potřeba ještě rozmístit. Optické sítě tady jsou, ale ne skrz celé Počernice a díky tomu je problém s připojením. Díky občanovi ze Svépravic a naší společné komunikaci jsme zjistili, že právě zrovna ve Svépravicích je připojení nedostatečné. Naším zájmem je tady co nejrychleji vytvořit síť s co nejlepším pokrytím v celých Počernicích. Ve chvíli, kdy bude optika, tak lze propojit všechny místní příspěvkové organizace.
V jakém horizontu by mělo být plné pokrytí Počernic?
Věřím, že během dvou až tří let by mohlo být kompletní pokrytí, ale kdo ví, jak to v dnešní nejisté době bude.
Poslední dobou je velmi probíraný územní plán. Co vás v této oblasti nejvíce trápí?
Oblast Počernice východ musí odpovídat požadavkům dnešní doby, na což chceme vytvořit studii. Minulé vedení chtělo, aby se tam nic už nepostavilo a byla zde jen orná půda, Prahou byl tento návrh shozen a nás teď čeká toto území připravit, aby mohlo fungovat na základě územní studie a odpovídalo požadavkům dnešní doby. Zatím ale platí stávající územní plán.
Dále chceme, aby byl developery skutečně dodržován územní plán, což se u nás neděje. Problémy někdy vytvářejí novousedlíci. Je s podivem, že se někdo přistěhuje, nepodívá se do územního plánu, a pak se rozčiluje, že se má vedle něj cokoliv v budoucnu stavět. Někteří pak sepisují petice, místo aby korektně jednali. Toto jednání považuji za neprofesionální a rozvoj obce to jenom zdržuje.
Přejděme na spolky, kde momentálně také není jednoduchá situace.
Činnost spolků je teď opravdu složitá a neví se, co kdy a jak bude. To je pro všechny spolky velmi složité, nemohou nic plánovat, scházet se. Spolky máme rozděleny s Petrem Růžičkou, kdy právě řešíme například zahrádkáře, jelikož nemají moštárnu, kterou by potřebovali a která by mohla fungovat v prostorách, o které se starají skauti. Druhý spolek, který teď řešíme, jsou hasiči, kteří chtějí být zase prospěšní. Generačně se obměnili a mají sen pomáhat opět Počernicím. Vstoupit pod registrované hasiče a fungovat jako dobrovolní hasiči, popřípadě rozjet hasičský sport pro děti.
Největší investicí, která nás v oblasti sportu čeká, bude stavba haly. V jaké fázi je dnes?
Díky práci kolegů zastupitelů je hala připravena, máme stavební povolení, jen nemáme zatím potřebné finance. Bohužel bývalým vedením deklarovaných 40 milionů se jaksi někde pozastavilo a na náš účet zatím nedoteklo. Připravujeme žádost o dotaci a čekáme na výzvu Sportovní agentury. Podle položkového rozpočtu je potřeba 121 milionů korun.
Jaké sporty v hale najdou své místo?
Basketbal, volejbal, florbal, házená, futsal, pak se zde může hrát či cvičit cokoliv. Bude to hala nejen pro děti, ale pro všechny generace. Budeme mít tréninkový prostor, kde se dají hrát všechny soutěže od dětských až po dospělé. Budu se snažit o to, aby tady hala stála.
Je stále ve hře i gymnastická hala?
Gymnastickou halu si řeší sokolové na svém pozemku. Sen mají krásný, ale díky finanční náročnosti nevím, jestli je v této době splnitelný. Přemýšlíme o alternativě k využití již stávajících existujících budov pro jejich gymnastickou halu.
Co dalšího se kromě haly bude dít v oblasti sportu?
Udělali jsme pasportizaci všech sportovišť, které pod nás spadají, a díky tomu víme, co kde je potřeba vylepšit a během příštích dvou let se to budeme snažit dát do pořádku. Mluvíme o venkovních sportovních a dětských hřištích.
Přemýšlíme o skateparku, rozšíření pumptracku, vodních prvcích do parku, studii sportovního areálu FZŠ Chodovická. Můj poslední sen je vytvořit dráhu pro zábavu na odrážedlech a pro autíčka na dálkové ovládání. V našem katastru je plocha, kde by se taková dráha dala nakreslit. Inspiroval mě nápad participativního rozpočtu na pomalování chodníků. Pracuji proto na materiálu, který chci předložit radě, abychom některé nápady po domluvě s předkladatelkou nápadu realizovali pro rozvoj našich dětí.
Co je Vaším cílem v práci radního?
Aby byli naši občané spokojeni, i když vím, že nikdy nebudou spokojeni všichni. Aby děti i jejich rodiče a prarodiče měli radost z pohybu a tím naše společnost byla zdravější. A hlavně jak se říká – ve zdravém těle zdravý duch. Abychom skutečně všichni pracovali pro Počernice a byla mezi zastupiteli větší profesionalita a míra spolupráce.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem spolkům a spoluobčanům, kteří se podílejí na rozvoji naší obce a tak tvoří naše novodobé dějiny. Covidu vzkazuji: „My si na tebe dáme pozor a společně tě zvládneme zahnat na trestnou lavici pomocí selského rozumu a dodržování vládních a hygienických nařízení.“
