Za atmosférou vánočních svátků se ohlédneme spolu s Ing. Petrem Herynkem. Bydlí v Horních Počernicích a už 40 let pořádá v Praze pravidelné Vánoční výstavy. Setkali jsme se s ním před Vánoci na jeho zahradě, která i v zimě žije čilým ruchem. Petr Herynek je totiž povoláním zahradník a jeho velkou láskou se staly bonsaje.
Neodpustím si první otázku na bonsaje: kde je pěstujete a kolik jich máte?
Tady na zahradě. Teď jsou ale schované ve skleníku. Kolik jich je, nevím, ale za těch pětačtyřicet let to asi bude hodně (směje se). Některé bonsaje pěstuji už od roku 1973.
Staráte se o ně sám?
Se zahradou mi velmi pomáhá manželka. A to i přesto, že mou vášeň úplně nesdílí. Víte, jak se pozná správný zahrádkář? Když se vrátí hladový a unavený domů, jako první zalije své rostliny. Takové bonsaje musíte v teplém létě zalévat i dvakrát, třikrát denně. Ale zase vám odpadnou starosti, kam na dovolenou, protože odjet prostě nemůžete.
To zní téměř jako řehole…
Ani ne, ale péče o rostliny formuje v člověku určitým způsobem řád a vrací vás k přírodě. Současná odtažitost lidí od přírody je hrozná, všichni vědí, že je to průšvih, ale peníze jsou pořád na prvním místě. Jenže co vlastně člověk k životu potřebuje? Šaty a jídlo. A dobrý pocit, když někdo pochválí jeho dílo.
A která rostlina vám v poslední době udělala radost?
Obyčejný čtyřlístek. Ten okrasný, šťavel čtyřlistý, který se prodává v květináči pro štěstí. Málokdo ví, že má neuvěřitelně chutné hlízy podobné ředkvičce. Tip na jeho úpravu jsem objevil v literatuře někdy z roku 1840.
A teď už k vánočním výstavám, kde všude se konaly?
Míst bylo opravdu hodně, na Pražském hradě, v Drážďanech, v Berlíně na zastupitelském úřadě. Jedna z prvních se konala v Muzeu hl. m. Prahy. Bylo to v roce 1980, výstavu zhlédlo neuvěřitelných 35 tisíc lidí. Jenže na vernisáži se zpívaly vánoční koledy, které byly zakázané. Tak jsme je příští rok zkusili zařadit jako „Lidové zpěvy vánoční z 16. a 17. století”. No a další výstava se už v muzeu konat nesměla.
Jaká témata si pro výstavy vybíráte?
Vycházíme z lidových zvyků našich předků a přírodních materiálů. Na letošní rok jsme přichystali téma „Babiččina chaloupka” a kromě vánočních předmětů jsme ukázali i vybavení, které my už neznáme. Třeba takový krapl, málokdo by v něm poznal motyčku na okopávání řepy.
Většinou na výstavy chystáte i nějakou perličku. Co to bylo letos?
Se starostkou Máslovic jsme stloukali čerstvé máslo, bylo opravdu chutné. V Máslovicích mají z másla i obecní betlém a všude pěstují krokusy, kvůli šafránu, kterým se máslo dříve barvilo.
O Ing. Petru Herynkovi
Narodil se roku 1942 a jednou z jeho prvních vzpomínek je příchod ruských vojsk v roce 1945 a spousta koblih a koláčů, kterými je lidé vítali. V roce 1968 promoval na Vysoké škole zemědělské v oboru fytotechnickém. S bonsajemi se setkal v roce 1973, když zaskakoval za kolegyni a už za šest let spolu organizovali vůbec první výstavu bonsají v Československu. V roce 1980 založil Bonsaj klub.
