Ve výstavbě nevidím rovnocenný přístup

Ve výstavbě nevidím rovnocenný přístup

„Doprava, výstavba, sítě, to všechno jsou velmi komplexní problémy, které je možné vždy řešit dobře a kvalitně, při dodržování daných platných pravidel,“ říká Karla Polydorová, která se dlouhodobě profesionálně věnuje projekčním pracím a přípravě staveb. Mrzí ji, když vidí, že se opouštějí dobře nastavené schvalovací procesy v neprospěch obce.

Od roku 2014 jste působila jako radní. V čem vás tato práce naplňovala?

Když jsem v roce 2014 kandidovala, chtěla jsem nabídnout zkušenosti z mého zaměstnání. Praxe ve výstavbě byla tehdy vítána a považována za výhodu pro výkon funkce radní s gescí výstavby, kterou jsem posléze zastávala. Skutečně jsem se domnívala, že moje zkušenosti by mohly být pro obec výhodou a přínosem.

Měla jste v gesci výstavbu a územní rozvoj obce, jaká je vaše vize v oblasti výstavby a rozvoje vůbec?

Na rozvoj Horních Počernic se jistě bude dívat jinak developer, jinak vlastník stavebních pozemků, projektant, a ještě jinak na něj bude nahlížet starousedlík či účastník řízení dané výstavby. Chápe-li se rozvoj obce pouze ve smyslu zvýšení počtu obyvatel nebo územní růst, tedy výstavba, je to špatně.

Podstatou rozvoje přece je kvalitativní změna života obyvatel, a to k lepšímu. Rozvoj obce by měl obsahovat celkové zhodnocení situace, charakteristiku stavu a vývoje jednotlivých oblastí života obce, zachycení hlavních problémů obce a jejich příčin (infrastruktura, občanská vybavenost, životní prostředí, ekonomická situace a fungování obce) a vymezit rámec, který bude negativa minimalizovat.  Například obec by neměla ustupovat stavebníkovi, kterému pro jeho záměry nestačí jeho vlastní pozemek a z celé plochy tak zeleň zanechá třeba jen šesti procentech rozlohy. A to bez ohledu na kompenzace a finanční dary, které je v rámci prosazení svého záměru ochoten městské části nabídnout.

Jaké největší problémy v těchto oblastech v Horních Počernicích vidíte?

Horní Počernice mají vyčerpanou kapacitu s odváděním splaškových vod, jak na ČOV Čertousy, tak na ČOV Svépravice. Začíná být problematické i zásobování vodou. Na mnohých místech se musí dobudovat veřejná vodovodní síť, bude nutné zkapacitnit čerpací stanici, vybudovat nové vodovodní přípojky a pro větší zástavbu je zapotřebí posílit nátok do čerpací stanice.

Vedle těchto omezení máme v Počernicích notoricky známé problémy s technickou a dopravní infrastrukturou. Nechápu, jak mohou naši zastupitelé podporovat bez prokázání potřebnosti další rozšiřování zastavitelných ploch.

Uvádíte velmi komplexní problémy, které je náročné řešit ve všech souvislostech… 

Souhlasím, proto je klíčové, aby ti, kdo o záměrech rozhodují, měli perfektní podklady. Jeden z bolavých problémů vidím právě v dosavadní praxi při projednávání stavebních záměrů „Rada versus Stavební úřad“. Máme poradní orgány Rady MČ Praha 20 (RMČ) – komise složené z řad občanů i odborníků, kteří v podstatě zadarmo pomáhají stavební záměry připomínkovat, a připravují tak pro Radu návrhy možných připomínek a podnětů za samosprávu.

Často je ale komisi předložen materiál po částech a zrovna tak tomu je před jednáním RMČ. Pokud se předpokládá, že by samospráva nemusela se stavebním záměrem souhlasit, tak se nejdříve předloží na RMČ k projednání připojení pozemku na komunikaci (pro prázdnou parcelu) a za nějaký čas přípojky k pozemku. Ovšem jaká výstavba se na pozemku chystá, se radní, kteří uvedené dokumenty schvalují, už nedozví. Mnohokrát jsem se to snažila změnit, požadovala jsem na Radě kompletní materiál, ale za volební období 2014–2018 se to prosadit nepodařilo.

Pod vedením starostky Mgr. Aleny Štrobové byla situace jiná. Měla jsem šanci stavební záměry lépe prověřit. Přesto se stávalo, že byl ke schválení předložen materiál jen s povolením vjezdu a sítěmi s výmluvou, že o nic jiného žadatel zatím nežádá.

Co se s tím dá dělat?

Na základě této zkušenosti jsem připravila pravidla pro předkládání materiálů do komisí, která RMČ schválila v srpnu 2019. Pravidla jasně definují, co se má k žádosti na úřad doložit, a to i v případě, kdy žadatel žádá o připojení pozemku na komunikaci a inženýrské sítě k prázdné parcele. Pravidla stanovují, kdy je nutné doložit i budoucí stavební záměr na daném pozemku (pokud se nejedná o sítě ke stávajícímu objektu).

I když ta pravidla stále platí, nejsou bohužel dodržována. A přitom urychlují a usnadňují práci komise, která pak nemusí materiál vracet k doplnění! Dnes se běžně stává, že komise výstavby projekt vrátí k přepracování či doplnění, právě proto, že řada dokumentů nebyla doložena. Většinou stavebníci podklady doplní a jsou ochotní záměr upravit či upřesnit. Stává se ovšem, že záměr upraví jen pro potřeby komise, ve snaze získat souhlas od Rady MČ. Stavební záměr pak stavebník ještě změní už jen v řízení ve spolupráci se stavebním úřadem, jehož účastníkem už městská část nemusí být. Proto by bylo vhodnější, kdyby se Radě a komisi předkládaly záměry kompletní, skutečně zamýšlené tak, jak budou předloženy stavebnímu úřadu.

Které další oblasti vám leží na srdci?

Roky mne trápí nadměrné kácení stromů na pozemcích ve vlastnictví Horních Počernic.   Informace o kácení stromů na pozemcích městské části jsme na jednáních rady nedostávali a ani jsme o nich nevěděli. Přitom souhlas vlastníka pozemku s kácením je daný zákonem. O kácení našich stromů jsem se většinou dozvěděla, až když si občané stěžovali.

Chtěla jsem zvýšit informovanost vedení radnice o kácení a péči o zeleň a předejít stížnostem občanů, a proto jsem v prosinci 2018 předložila na RMČ materiál, který ukládal předkládat na jednání RMČ informace o stromech v majetku MČ, jež jsou navržené ke kácení. Nejednou jsme společně se zastupitelkou Janou Hájkovou stromy určené ke kácení obešly, a pokud jsme měly pochybnosti, kontaktovaly jsme náš Odbor životního prostředí. Bohužel nové vedení úřadu naše usnesení z prosince 2018 zrušilo. Nechalo si tak vzít z rukou bezprostřední kontrolu nad zelení a kácením dřevin v majetku obci.

 

Doprava, výstavba a ochrana zeleně jsou nejspíš problémem všech obcí na vnějším okraji Prahy.

Lidé chtějí žít blízko přírodě, a přitom mít centrum na dosah. Jak lze dobře regulovat výstavbu, aby se stále zachovala příroda, a přitom lidé měli kde bydlet?  Někdy mám dojem, že se zákony přizpůsobují na míru investorům a výstavbě dálnic, zákon EIA jsme měli ještě do nedávna méně benevolentní, než je dnes. V současnosti je systém posuzování nastaven tak, že v podstatě nelze dokázat významný negativní vliv čehokoliv na čistotu ovzduší.

Na druhé straně hl. m. Praha připravilo pro vyjednávání s developery pravidla, která určují, v jaké výši mají přispívat na občanskou vybavenost při budování nových městských čtvrtí na pozemcích, jež potřebují k zastavění změnu územního plánu. Tato nová metodika stanovuje „protihodnotu“ v podobě nových parků, školek nebo bytů rozšiřující bytový fond města. Uvidíme, jaká bude výsledná praxe.

Mimochodem, naše MČ má schválená pravidla pro jednání s developery, ne?

Ano, a pokud by se jimi všichni zastupitelé i investoři řídili, mnohá jednání by byla rychlejší a efektivnější. A co je důležité, dokument vznikl na základě podnětů zdola, v rámci veřejného fóra Zdravé městské části Prahy 20. V rámci respondenti požadovali právě „Eliminaci negativních vlivů zástavby nových rozvojových ploch na stávající zástavbu“.  Tak vznikla „Deklarace podmínek rozvoje MČ Praha 20“, kterou v září 2015 Zastupitelstvo MČ Praha 20 jednohlasně schválilo. Jedním ze zásadních bodů deklarace je: „Nerozšiřovat zastavitelné plochy do volné krajiny nad rámec současných rozvojových ploch daných platným ÚP hl. m. Prahy ke dni 1. 1. 2015“. Bohužel dnes vidím u některých zastupitelů snahu, tuto „Deklaraci“ zcela přehlížet.

Nerozumím tomu, jak mohou zastupitelé ODS, Šance pro Počernice, KSČ, ANO a Počernice Jinak, schvalovat další nové zastavitelné plochy, když mají Horní Počernice stále 100 ha volných stavebních pozemků.

A ještě otázka na závěr: Kam si nejraději chodíte v Horních Počernicích odpočinout?

Nemám jedno konkrétní místo. S pejsky – teď máme v rodině dva psy, Toníčka a Jessinku, oba jsou z útulku – projdu ráda celé Počernice, nejlépe s nějakou zastávkou na dobré pivo. Má oblíbená procházka je kolem biologických rybníků, přes Xaverovský háj, nebo směrem ke hřbitovu po cyklostezce, ráda ale zajdu i do Dolních Počernic. Pokud jde o odpočinek, tak nejraději odpočívám doma při pečení sladkých dobrot, nebo při výrobě drátkových ozdob a bižuterie.

 

Prev Poplatky za komunální odpad a biodpad v roce 2022
Next INFORMACE PRO OBČANY UKRAJINY