Velikonoční tradice

Velikonoční tradice

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, slavených po celém světě. Tento svátek připadá na neděli po prvním jarním úplňku a slaví se připomenutím Ježíšova vzkříšení z mrtvých, což je v křesťanské víře považováno za událost, která umožnila získat věčný život.

Zde je několik zajímavostí o Velikonocích:

Velikonoční vejce

Jsou symbolem nového života, zrození. V České republice je tradicí malování a zdobení vajíček. Vajíčka se obvykle malují voskem a barví se v přírodních barvách nebo barevných barvivech. Vejce připravují ženy a dívky už od Bílé soboty.

Kraslice

Zdobení kraslic má dlouhou tradici a každý kraj má své vlastní typy zdobení. Jednotlivé barvy v sobě měly důležitou symboliku, například červená vejce se dávala chlapcům, k nimž dívky chovaly vřelé city.

Pomlázka

Pomlázka spletená z vrbového proutí ozdobená stuhami. Říká se jí také mrskačka, karabáč, tatar či šlahačka. Chlapci chodí koledovat a pentličkami šlehají děvčata, aby je omladila. Tento zvyk se většinou provádí jako nadsázka a symbolizuje zdraví a plodnost. Od děvčete dostane vajíčko či sladkost (dospělí sáhnou po něčem ostřejším) a pentličku. Čím více pentliček koledník má, tím je vidět, že obešel hodně děvčat.

Řehtačka

Původně sloužili ke svolávání lidí do kostela v době, kdy zvony přestaly zvonit a „odletěly do Říma“. Řehtalo se tedy na Velký pátek. Bílou sobotu. Často se chodí s řehtačkami i na koledu a už z dálky jsou tak koledníci dobře slyšet.

Polévání vodou

V některých krajích muži ženy společně s vyšleháním ještě polévají studenou vodou, ale správnější význam tohoto zvyku je, že dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někde se místo vody používá parfém, ve většině případů samozřejmě levný, ne příliš voňavý a ve větším množství. Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.

Velikonoční beránek

Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u Židů – je členem křesťanského Božího stáda, o které se stará pastýř, kterým je židovský Bůh. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.

Velikonoční zajíček

Dříve  se pekl chléb ve tvaru zajíce a doprostřed se pokládalo uvařené vajíčko. Zajíc je ale i v Bibli mezi „stvořeními maličkými na zemi a moudřejšími nad mudrce“, kde symbolizuje skromné a pokorné. V křesťanské církevní symbolice bývá u nohou Panny Marie jako znamení vítězství čistoty nad tělesným pokušením ve spojení s příslovečnou zaječí plodností.

Krájení mazance

Mazanec je tradiční velikonoční sladkost podobná chlebu. Při krájení se má dodržovat určitá pravidla, například, že se nesmí krájet výš než ukazovák a prostředník druhé ruky, jinak by se podle pověry ztratila štěstí.

Svěcení kočiček

Větvičky jívy se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak dávaly ke kříži v domácnostech nebo k svatým obrázkům. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.

Zelené obilí

Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. Dnes se seje z důvodu dekorace.

Tyto a další české velikonoční zvyky jsou pečlivě udržovány a předávány z generace na generaci, a proto jsou pro mnoho Čechů důležitou součástí velikonočních svátků.

Prev Vackovo jezero
Next Nové senior auto pro Horní Počernice