Velikonoční zamyšlení

Velikonoční zamyšlení

Všímáte si toho, že svět, ve kterém žijeme, je poslední dobou naplněn neustálým bojem?

Nemyslím jen tím fyzickým, ale také tím druhým. Bojem na všech frontách, duševním, duchovním, vztahovým, mezilidským. Neustále proti něčemu vystupujeme, zaujímáme stanoviska, bouříme se, chceme napravovat, měnit, přetvářet. Na tom samo o sobě není nic špatného, pokud to nepřekročí únosnou hranici. A ta je dávno překročena. Jakou to má souvislost s Velikonocemi? Má a velkou. Velikonoce jsou o přijetí a odevzdávání, Velikonoce jsou o oběti. Slova, která pomalu mizí a málo jim rozumíme. Já vím, že mnoho lidí vnímá kříž jako symbol utrpení, ale on takový není. Kříž, na kterém zemřel Ježíš Kristus a poté byl vzkříšen v duchovním těle, je o něčem jiném. Jak kříž vypadá? Jako spojená horizontála a vertikála. Jako spojení nebe a země, které se uprostřed protíná. Uprostřed, kde visel Kristus na kříži je centrum -srdce, nejen to fyzické, ale i duchovní. Říká nám to, že máme v životě hledat rovnováhu mezi nebem a zemí, mezi materiálním a duchovním. Stále vyrovnávat. Stále se snažit dostat se do středu, kde je naše srdce. A umět odevzdávat a přijímat v rovnováze. Umět se pověsit na kříž, když je to třeba. Neumíme to. Bolest nechceme přijmout. Když nám odejde životní partner, jdeme si dnes pro antidepresiva, když se nám nedaří v práci, tak také a když nám umře babička, také sáhneme po uklidňujících lécích, protože to přece musíme nějak vydržet. Od té doby, co člověk postavil sám sebe na piedestal a přestal počítat s Bohem, stal se pro něj kříž prázdným symbolem, kterému nerozumí. Velikonoce připomínají naléhavě a znovu smysl oběti, odevzdání a přijetí. Proměňuje nás to a dává našemu životu hluboký smysl. Pokud přijmeme vše, co se děje, přestaneme bojovat – s okolím, s lidmi kolem sebe, se sebou a možná i s Bohem, pak se naučíme vidět v každé situaci života poučení, pochopení a najdeme pokoj a radost. Velikonoční příběh křížem nekončí, ale naopak začíná. Otevírá se hrob a začíná nový život. Přibude více světla, více poznání, radosti a hlavně více lásky. Přeji nám všem, aby nás velikonoční čas neminul, ale aby námi prošel a my jím.

Požehnané Velikonoce.

Eva Cudlínová, farářka husitské církve

Prev Pravidla pro přihlašování na vítání občánků
Next Jarní módní blešák

0 Comments

No Comments Yet!

You can be first to comment this post!

Leave a Comment