Na Velký pátek se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Je to jediný den v roce, kdy středem církevní liturgie (bohoslužby) a jejím vrcholným momentem není eucharistie, ale kříž.
Jména dvanácti apoštolů: Šimon (Petr), Jakub – syn Zebedeův, Jan – syn Zebedeův, Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Tadeáš, Šimon Kananejský, Jidáš Iškariotský. Všichni apoštolové zemřeli mučednickou smrtí – kromě Jana a Jidáše, který se po zradě, jíž se dopustil, oběsil.
Velký pátek – den, kdy je potřeba symbolicky dodržovat smutek nad Ježíšovou smrtí a tak je nejpřísnějším dnem v období půstu. Podle starých pověr měly v tento den velkou moc čarodějnice a zlé síly.
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary. Všechny tyto úkony totiž byly považovány za posvátné a bylo proto potřeba se jim v tento nebezpečný den vyhnout.
Naopak, Velký pátek se hodí pro různé druhy věštění a připomenout bychom si měli i osoby, které už nejsou mezi námi. Sledujeme, jestli v tento den nespatříme nějaké osudové znamení – symbol či neobvyklou událost předpovídající budoucnost! Děti a mládež chodily v tento den od domu k domu s řehtačkami koledovat.
K tomuto dni se pojí mnoho pověr a zvyků. Věřilo se např. v magickou sílu země, která se na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.
Lidé vstávali před východem slunce, chodili se mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.
V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Pranostiky
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
zdroj web
