Zajímavosti z vývoje veřejné správy v Praze po roce 1990 – 3. část

Pokud jde o správní obvody hlavního města Prahy po roce 2021, skončili jsme u pořadového čísla 15. To, že naše Horní Počernice dostaly v novém uspořádání kulaté číslo „20“, to jistě nemusím nikomu připomínat. Ale jak je to se zbývajícími čísly ze série 16–22.

S číslem 16 dnes existuje bývalá obec na západní straně Prahy – Radotín. Ale nejen to, do jejího správního obvodu patří i městské části Praha – Lochkov, Velká Chuchle, Lipence a také Zbraslav, která byla ve své bohaté a významné historii jeden čas i okresním městem s vlastním okresním soudem a dalšími pravomocemi. Číslo 17 nese městská část Praha – Řepy s další městskou částí – původní obcí Zličín. Číslo 18 má na severním okraji metropole městská část Praha – Letňany s počtem obyvatel blížícímu se ke dvaceti tisícům, dále Městská část Praha 19 – Kbely s původně podřazenými ještě většími Čakovicemi. Čakovice pak byly později, vcelku podle obecné, nikoli „politické“ logiky, přiřazeny ke správnímu obvodu Praha 18 – Letňany. Správnímu obvodu Praha 19 – Kbely zůstaly další připojené obce, prakticky v našem sousedství – Vinoř a Satalice. Na východ od nás je správní obvod s číslem 21. Jeho sídlo je v městské části Újezd nad Lesy a státní správu vykonává pro městské části Běchovice, Klánovice, a Koloděje. Poslední správní obvod hl. m. Prahy nese číslo 22, jeho sídlo je v městské části Praha – Uhříněves a státní správu vykonává i pro bývalé obce – dnes městské části Benice, Kolovraty, Královice a Nedvězí.

 

Závěrem k této části považuji za nutné vysvětlit, co se skrývá za kompetencemi nových správních obvodů, co je to přenesená působnost, čím se rozumí „veřejná“ správa a další záludnosti uspořádání všech potřebných úkonů, které občan hlavního města Prahy, neboť Praha je dle zákona především „obcí“, ke svému životu potřebuje. Správní obvody hl. m. Prahy s čísly 1 – 22 vykonávají pro svěřené oblasti hlavního města následující úkony státní správy:

  • funkce stavebního úřadu podle stavebního zákona – poměrně široké pravomoci – od rozhodnutí o umístění stavby k vlastnímu povolení stavby, změny užívání, kolaudace, přestupky proti stavebnímu řádu, reklamní zařízení atd.
  • funkce na úseku matriky, osobních dokladů, evidence obyvatel, přestupkové agendy, občanské obřady atd.
  • úkony pro živnostenské podnikání
  • úkony v oblasti sociálního zabezpečení (v dělbě se státní správou vykonávanou příslušnými úřady práce)
  • úkony v oblasti životního prostředí a dopravy, mj. rozhodování o kácení dřevin a náhradní výsadbě, zřizování a rušení účelových komunikací, záležitosti odpadů, vodního a lesního hospodářství atd.

 

Statut hlavního města Prahy (navazující na zákon o hlavním městě Praze) pak může kompetence správních obvodů Prahy ještě rozšířit, nebo naopak omezit.

Přenesenou působností správních obvodů je tedy výkon státní správy delegovaný do působnosti samospráv. V praxi to znamená, že např. na úřadu naší městské části existuje Stavební nebo Živnostenský úřad, který poskytuje služby státní správy na těchto úsecích nezávisle na vůli zdejší samosprávy. Jak to funguje v reálním životě, do toho se nechci pouštět, posuďte sami. Pokud bych měl za úkol objasnit či naopak zatemnit zrcadlo té veřejné správy, které akty skutečně občan téměř denně potřebuje, pak použiji pro většinu z nás  „nestravitelný“ rastr všech úkonů veřejné správy pro občana jedné z městských částí Prahy, záměrně použiji příklad z opačného konce Prahy.

Tak například vlastník rodinného domku a jednoho souvislého pozemku, nedávno přerušeného dálniční přípojkou, v katastrálním území bývalé obce Třebonice, může mít teoreticky svou půdu na území městských částí Zličín, Praha 13 či Řeporyje, přičemž ve zličínské části spadá do správního obvodu Prahy 17, ale samosprávy městské části Řeporyje. Pakliže něco závažného provede, vyšetřovat ho bude policie správního obvodu Policie ČR Praha II, na poštu si dojde v Řeporyjích, důchodové pojištění a daňové záležitosti bude vyřizovat na pracovišti OSSZ a FÚ Praha 5 a tam se také bude soudit, pokud ovšem nebude ve sporu s Městskou částí Praha 17, pro kterou je místně příslušný obvodní soud v Praze 6. Prosím, berte tento výčet s rezervou!

Závěrem bych se rád vrátil k datu 1. 7. 2001, kdy byly nové správní obvody zřízeny a jejichž uspořádání prakticky bez větších změn funguje v Praze dodnes. V Horních Počernicích bylo toto datum spojeno nejen s významným, ale dlužno říci i slavným okamžikem. Městská část tehdy dokončila rekonstrukci a rozšíření obecního domu na hlavní počernické křižovatce podle návrhu arch. Dandy, a tak se tento počin prakticky „srovnal“ s rozšířením pravomocí úřadu městské části o nové kompetence nového správního obvodu. Však také k tomuto datu bylo vydáno mimořádné číslo našeho Hornopočernického zpravodaje, z jehož obsahu vyjímáme tehdejší složení zastupitelstva městské části: Ing. Hubert Antes, Ing. Petr Bechyňák, JUDr. Miloslav Blahovec, Mgr. Josef Černý, Jaroslav Douša, Miroslav Franěk, Otakar Horký, Jana Hořínková, Ing. Jindřich Jukl, Tomáš Kádner, Ing. Lubomír Kočiš, Ivan Liška, Ivana Mazouchová, Bohumil Moravec, Jan Moravec, Petr Novosád, Karel Profant, Jiří Pína, Ing. Libor Pína, Ing. Josef Pittner, Ing. Jaromír Podroužek, Václav Růth, Bohumil Rygel, Ing. Josef Straka, In.g Pavel Švehla, Mgr. Květoslava Valchařová a PhDr. Luděk Vrána.

Poděkováním všem, kteří se o tento významný akt zasloužili, od všech jmenovaných zastupitelů naší městské části až po tehdejší radní hlavního města Prahy, kteří tuto zásadní změnu v uspořádání kompetencí a decentralizaci veřejné správy hlavního města Prahy iniciovali a také prosadili, zpravodajství  z historie vývoje veřejné správy v našem hlavním městě Praze končím. Příští číslo věnuji „putování s pražským uličníkem“, neboli se zastavíme u pojmenování ulic a veřejných prostranství v Horních Počernicích, jejich původu a některých zvláštností.

Ivan Liška, kronikář

Prev Malí občánci
Next Upozornění pro držitele psů v Horních Počernicích